9. červen 1672
9. června 1672 se narodil v Moskvě ruský car Petr I. Veliký.
Petr I. Veliký, 1672-1725, od 1682 ruský car, vládl od 1689. Prosadil reformy ruské společnosti (pravidelná armáda, nový systém státní správy, omezení moci vyšší šlechty, posílení absolutistické moci panovníka, podpora rozvoje průmyslu a obchodu), 1700-21 válčil se střídavými úspěchy se Švédskem, dosáhl přístupu k Baltskému a Kaspickému moři. 1703 založil Sankt-Peterburg.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Petr I. Veliký.
Petrově nezdolné a silné povaze odpovídal i jeho fyzický vzhled – měřil přes dva metry
a byl to mimořádný silák. Vyznačoval se velkou energií a silnou vůlí a dovedl být i velmi krutý. S těmi, kdo mu odporovali včetně vlastního syna, neměl slitování.
Vášnivě rád pracoval vlastníma rukama, takže se nakonec naučil stavět lodi, opravovat hodiny, vyrábět pušky a boty, vyřezávat ze dřeva a trhat zuby. Změnil navždy podobu Ruska.
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký se narodil roku 1672 jako syn cara Alexeje a Natalie Naryškiny. Jako desetiletý byl prohlášen carem, ale skutečné vlády se s pomocí střelců (pluku mušketýrů, který založil car Ivan IV.) chopila jeho sestra Žofie. Samostatně vládnout začal Petr v sedmnácti letech. Jeho cílem bylo učinit z Ruska velmoc, proto se rozhodl získat v západní Evropě zkušenosti, které pak uplatnil při zavádění reforem v Rusku. Někdy však šlo o pouhé kopírování stylu života, který byl Rusům cizí. Nutil své okolí například k zavádění západní módy, zakazoval ruské a zaváděl západní tance a podobně. Při jednáních ve Vídni o společném postupu proti Turkům přišla zpráva o povstání střelců. To Petra donutilo k návratu. Po potlačení vzpoury přikázal popravit více než tisíc střelců a sám se popravy aktivně zúčastnil. Po tomto krutém aktu již nic nestálo v cestě k rozsáhlým reformám, které se týkaly všech oblastí života. Jejich významnou součástí byla reforma vojenská, jejíž výhodnost se prokázala v četných válkách, které Petr vedl. Přes všechny úspěchy se ani Petrova vláda nevyhnula pokusům o povstání. Ze spoluúčasti na jednom z nich byl obviněn i jeho syn Alexej; Petr ho dal popravit. V roce 1721 vydal carský výnos, kterým se panovníkům přiznávalo právo jmenovat svého nástupce. Sám však žádného nestačil jmenovat. Zemřel roku 1725 na následky nachlazení při záchraně tonoucích na Něvě.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Narození Petra I. Velikého.
Dopis Petra I. Velikého matce Natalii Naryškině.
Řemeslný fortel.
Aby zdokonalil své válečné námořnictvo,
vypravil se Petr Veliký do Evropy s cílem naučit se umění stavby lodí.
Pracoval jako tesařský učeň při stavbě lodí v nizozemských a anglických docích.
Rázné seknutí.
Pří položení základního kamene Sankt Peterburgu použil Petr Veliký obřadní sekeru.
Zrození města.
Zedníci a tesaři začali pracovat podle přehledného územního plánu.
Idealizovaná umělecká podoba výstavby Sankt Peterburgu nevypovídá nic
o strašlivých pracovních podmínkách, které způsobily smrt tisíců dělníků.
Dělba práce.
Petr Veliký své plány realizoval s nemilosrdnou rozhodností
a přeměnil bažinaté mokřiny při ústí řeky Něvy na kvetoucí
a elegantní hlavní město Sankt Peterburg.
Italským architektem byl vypracován velkorysý projekt města
s širokými třídami a velkými budovami v severním barokním stylu.
Petr I. Veliký na smrtelné posteli.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|