Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
10. červenec 1940
10. července 1940 začala bitva o Británii. Velitel nacistického letectva Hermann Göring nařídil letecké útoky na lodní dopravu a přístavy v kanálu La Manche. Výskyt spojeneckých lodí v Kanálu byl za chvíli omezen jako výsledek velkých britských ztrát na lodích a letounech.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Pozorovatel hlídá nebe nad Londýnem.
Bitva o Británii
Bitva o Británii byl německý pokus dosáhnout naprosté vzdušené převahy na nebi nad jižní Anglií. To by pak Němcům umožnilo kontrolovat kanál La Manche a dovolilo jeho překročení invazními silami, jež byly připraveny na evropském kontinentu.
Německý velitel letectva Hermann Göring proti Británii shromáždil 2800 letounů, z toho 700 stíhacích. Rozsáhlé německé útoky na přístavy, lodní dopravu a letiště přinutily britské stíhače přijmout boj a způsobily jim těžké ztráty.
V této chvíli osud Británie závisel na odvaze, odhodlání a leteckém umění stíhacích pilotů. Tito muži pocházeli z Britské říše, Severní Ameriky, Československa, Polska a dalších spojeneckých národů. Klíčovou roli v soubojích hrály také schopnosti a výkonnost britských stíhacích letounů Hurricane a Spitfire.
Rozhodující bylo, že centralizovaná velitelská a kontrolní struktura doplněná sítí radarů umožňovala britským stíhačům efektivně a koncentrovaně čelit nepřátelským útokům. Největší strategickou německou chybou bylo, že počínaje 7. zářím se jejich letectvo soustředilo na bombardování britských měst, namísto toho, aby rozsáhlými a nepřetržitými útoky na jižní Anglii rozdrobovalo už hodně vyčerpané síly Velitelství stíhacího letectva. Změna ve strategii umožnila RAF zkoncentrovat svoje stíhací síly a způsobit Němcům těžké ztráty. RAF také mohla využívat delšího operačního času svých stíhaček, neboť dokázaly nad vlastním územím strávit více času ve vzduchu než Němci. A navíc, stíhací piloti, kteří se zachránili výskokem na padáku, se mohli znovu zúčastnit bojových akcí, zatímco německé posádky, které vyskočily a přežily, putovaly okamžitě do zajetí.
Třicátého prvního října, po 114 dnech vzdušných bojů, Němci přiznali svoji porážku. Ztratili 1733 letounů a 3893 členů leteckých posádek. RAF, jež ztratila 828 strojů a 1007 letců, dokázala zachránit Británii před invazí.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Spitfire Mk I 602 (Westhampnett, září 1940).
Keith Park - jeden z mnoha tisíc pilotů,
kteří se zúčastnili Bitvy o Británii.
Německé bombardéry Heinkel nad kanálem La Manche (1940).
Piloti 303. polské perutě.
Bombardování Londýna.
Následky bombardování Londýna.
Londýnští hasičí hasí požáry v Londýně po německém náletu.
Winston Churchill v Coventry po bombardování.
Českoslovenští letci nad Anglií
Po kapitulaci Francie se ve Velké Británii shromáždila většina československých letců (celkem 932, tj. více než 90 % původního stavu československého letectva ve Francii). Napjatá atmosféra léta 1940, možnost útoku Německa na britské ostrovy a osamocenost Velké Británie ve válečném konfliktu vedla vládu Winstona Churchilla k souhlasu, aby se na půdě Velké Británie nově zorganizovalo československé letectvo. Počítalo se z jeho brzkým bojovým nasazením. Po předchozích jednáních byla 12. července na letecké stanici v Duxfordu založena 310. československá stíhací peruť, jejímž velitelem byl jmenován major A. Hess. O několik týdnů později se zformovala v Cosfordu 311. československá bombardovací peruť, která se pod velením pplk. K. Mareše (Tomana) přesunula 30. července na základnu Honington v hrabství Suffolk. V době, kdy již se vší vervou běžela bitva o Británii, pak vznikla 5. září pod velením majora J. Ambruše v Duxfordu další, 312. československá stíhací peruť. Poprvé zasáhli do bojů s Němci letci 310. perutě již 26. srpna 1940 a 312. peruť zahájila bojovou činnost 2. října.
V obraně "nebe nad Británií" od 17. srpna do konce října 1940 sestřelili českoslovenští stíhači 56 letadel, 14 zničili pravděpodobně a 6 poškodili. V bitvě o Británii ztratilo československé letectvo celkem sedm pilotů.
Když koncem září 1940 pominulo bezprostřední nebezpečí německé invaze na britské ostrovy a bombardovací letectvo přešlo k útočným akcím na území nepřítele, zapojila se do bojů také 311. bombardovací peruť, která však odletěla k prvnímu náletu na Brusel již 9. září 1940.
Text převzat z:
Kronika 20. století, 1939-1967, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl sedmý), Praha, 2007
 |
 |
Odznak 310. perutě. |
Odznak 311. perutě. |
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
