Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

14. červenec 1420

14. července 1420 proběhla bitva na Vítkově. Husité v ní porazili I. křížovou protihusitskou výpravu.  

Vítkov, pražský vrch, původně ležící ve východním sousedství Prahy. 1420 na jeho hřebenu odrazily spojené síly táborských a pražských husitů pod velením Jana Žižky útok křižáckého oddílu a přispěly tak k porážce I. křížové protihusitské výpravy. Na paměť této události se návrší začalo říkat Žižkov. V místě bitvy byl 1929-50 postaven Národní památník s jezdeckým pomníkem J. Žižky od B. Kafky.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Jezdecká socha Jana Žižky

Jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky v areálu
Národního památníku na pražském Vítkově.

Bitva na Vítkově
Vavřinec z Březové popsal bitvu na Vítkově ve své Husitské kronice:
"Potom 13. dne července, totiž na den sv. Markéty, přišel houf ozbrojenců z vojska na Špitálské pole (dnes pražská část Karlín) útočit na město, aby zkusili, jak by se Pražané měli k obraně. A když se přiblížili k městu, vyrazilo proti nim na zvonění radničního zvonu množství Pražanů. Ti, nezachovavše žádný pořádek a nepočkavše na sebe, proti vůli hejtmanů, ač jich bylo méně, nepřátelsky napadli množství jezdců. A když se spolu srazili, Pražané, vidouce sílu nepřátel, utíkali, přičemž byli někteří zabiti a četní zraněni. A když přišlo z města množství lidu, tehdy nepřátelé ustoupili a vrátili se přes Vltavu, odkud přijeli. A z nich jednoho rytíře zabili čtyři sedláci; když pak zápasili o jeho zbraň; rychle přijeli někteří z jeho družiny a hned ty čtyři na tom místě smrtelně zranivše ujeli.
Potom nazítří, totiž v neděli nejblíže příští po sv. Markétě (tj. 14. 7.), asi o hodině nešporní bylo připraveno všechno vojsko královo, aby někteří z nich v několika tisících útokem dobyli dřevěný srub, postavený Žižkou na hoře vedle šibenice, a po jeho dobytí aby ostatní houfy podle rozvržení hejtmanů zaútočily na třech místech na Pražské město, totiž z Pražského hradu Čechové s šestnácti tisíci na dům vévody saského, z Vyšehradu aby vyrazili na Nové a ze Špitálského pole na Staré Město. Když to bylo takto rozvrženo, vytáhlo mnoho tisíc jezdců na Špitálské pole, přičemž král čekal na druhé straně Vltavy v poli s třemi velikými houfy, aby viděl výsledek.
Míšeňští pak jezdci se svými lidmi a s nimi spojenými sedmi nebo osmi tisíci vyjeli na horu, útokem a s troubením napadli svrchuuvedený srub a obsadili příkop i viničnou věž. A když chtěli lézti na zeď, udělanou ze země kamení, dvě ženy s jednou dívkou a asi s šestadvaceti muži, kteří tehdáž zůstali v srubu, udatně kamením a sudlicemi odporujíce se bránili, neboť neměli šípy ani prach do houfnic. A tak jedna ze svrchuuvedených žen, třebas beze zbroje, překonávala odvahu mužů, nechtějíc ani o krok uhnouti z místa, a volala: ,Neslušíť věrnému křesťanu před Antikristem ustoupiti!' A tak zmužile bojujíc byla zabita a vydechla duši. I Žižka přišed tam byl by sám zabit, kdyby ho nebyli jeho lidé cepy vyrvali z rukou nepřátel. A když se již takřka celé město strachovalo, že bude ztraceno, a vylévajíc s maličkými modlitby a slzy, očekávalo jen pomoc z nebe, přišel zatím kněz se svátostí těla Kristova a za ním asi padesát střelců a ostatní sedláci beze zbroje s cepy. A nepřátelé, uviděvše svátost a uslyševše zvonění zvonku a silný křik lidu, zachváceni náramným strachem se dali na útěk a velmi rychle prchali, chtějíce jeden druhého v běhu předstihnouti. A za toho útoku nemohouce se udržeti, mnozí se zřítili z vysoké skály a zlámali vaz, přemnozí byli od pronásledovatelů pobiti, takže v době jediné hodiny bylo jich zabito skoro tři sta a jiní byli smrtelně zraněni a odvedeni.
Potom se král s celým vojskem tiše vrátil do stanů, naplněn hněvem, rozmrzelostí, žalem a bolem. Pražané však, pokleknuvše na Špitálském poli, vzdávali díky Bohu, zpívajíce zvučnými hlasy: ,Tě Boha chválíme', protože nezvítězila jejich síla, nýbrž On jim zázračně při jejich nepočetnosti dopřál zvítězit nad nepřáteli."

(Vavřinec z Březové. Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979.)

Bitva na hoře Vítkově dne 14. července roku 1420

Adolf Liebscher - Bitva na hoře Vítkově dne 14. července roku 1420.

Bitva na Vítkově

Bitva na Vítkově.
Když si obraz prohlédnete podrobněji, zjistíte,
že autor sice poměrně rozuměl dobovým zbraním, nikoli však dobové módě.
Z které doby se na Vítkov dostal například "husita" s cepem stojící před srubem?

Dne 14. července 1420 došlo mezi husity a křižáky k bitvě na Vítkově

Dne 14. července 1420 došlo mezi husity a křižáky k bitvě na Vítkově.

Podle názoru radikálních husitů i podle mínění českých kališníků přelomu 15. a 16. století náležel Jan Žižka za své zásluhy o boží zákon do nebeské říše

Podle názoru radikálních husitů i podle mínění českých kališníků přelomu 15. a 16. století
náležel Jan Žižka za své zásluhy o boží zákon do nebeské říše. Tam je také zobrazen ve
známém Jenském kodexu, jak stojí po pravici trůnícího Boha, obklopen apoštoly a anděly.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za společného pražského arcibiskupa katolíků i kališníků Jan Rokycana

Virtuální galerie
Více zde.
Impresionista Sisley Alfred: Louka, 1875, 55 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Katedrála Notre-Dame v Remeši ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
14. únor 1945 - Den bombardování Drážďan

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1944 - hry se nekonaly v důsledku 2. světové války

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Šipky, 2010 - Devítihodová hra v šipkách


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!