15. červenec 1099

15. července 1099 se uskutečnila I. křížová výprava. Křesťanští vojáci dobyli po dlouhém obležení baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě.

Křížové (křižácké) výpravy, kruciáty – vojenská tažení ve středověku vyhlašovaná římskokatolickou církvi v součinnosti se světskou mocí proti nevěřícím a kacířům;
a) původně křížové výpravy směřovaly do východního Středomoří k osvobození "Božího hrobu" a "svaté země" (Palestiny) z rukou muslimů. 1096-1270 bylo uskutečněno osm křížových výprav; v letech 1096 byla dobyta Palestina a na jejím území zřízeny čtyři křesťanské státy; během IV. křížové výpravy 1202-04 byla rozbita byzantská říše. Další křížové výpravy podporovaly reconquistu nebo expanzi římskoněmecké říše do Pobaltí;
b) křížové výpravy proti husitům – 1420-31 bylo uskutečněno pět křížových výprav, všechna tažení skončila neúspěchem: 1420 u Prahy, 1421 až 1422 u Žatce a Německého Brodu, 1422 se výprava rozpadla ještě před kontaktem s husity, 1427 u Stříbra a Tachova, 1431 u Domažlic a Kdyně.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Papež Urban II. vyhlašuje roku 1095 na koncilu v Clermontu
první křížovou výpravu proti muslimům.

Křižácké výpravy do Svaté země
Španělské bojovníky spojovala v zápase proti Arabům křesťanská víra a nad jejich hlavami vlály korouhve se znamením kříže. Pod stejným znamením se od konce 11. století vydávaly na daleká tažení oddíly křesťanských válečníků, rozhodnutých osvobodit Svatou zemi (Palestinu, ovládanou tehdy seldžuckýrni Turky) od muslimů, zajistit poutníkům volný přístup k Božímu hrobu v Jeruzalémě a šířit křesťanské zásady i mimo Evropu. Podle kříže, který zdobil i jejich štíty a pláště, se jim říkalo křižáci.
Těchto výprav se účastnily především šlechtické družiny z Francie, nynější Belgie a Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, ale nechyběli ani Angličané a Češi. Složení křižáků bylo různorodé. Spolu se šlechtici a panovníky se na dalekou cestu vydávala i společenská spodina, která si od podmanění cizích krajů slibovala bohatou kořist.
První křížová výprava byla se souhlasem papeže vyhlášena roku 1095 a na pochod vyrazila v následujícím roce. Její část se již cestou vyžívala v pogromech na Židy. Ani šlechtické družiny si nepočínaly ohleduplněji. Západokřesťanští bojovníci se přes byzantskou říši a Sýrii dostali k Jeruzalému, jehož se roku 1099 zmocnili. Následovalo strašlivé zabíjení a loupení. Vítězové pak zřídili v obsazeném pobřežním pásu Sýrie a Palestiny jeruzalémské království.
Po devadesáti letech padl však Jeruzalém znovu do muslimských rukou. Ani sérii dalších křižáckých výprav (uskutečnilo se jich celkem sedm) se nepodařilo Jeruzalém natrvalo obsadit.
Některé křižácké výpravy sledovaly i jiné cíle. Tak například v letech 1202-1204 využily křižáckého tažení Benátky, aby oslabily byzantskou říši, svého obchodního konkurenta ve východním Středomoří. Ve druhé polovině 13. století křižácké výpravy na Blízký východ skončily. Dodnes je připomínají ruiny obrovských křižáckých hradů a existence rytířských církevních řádů.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Dobytí Jeruzaléma první křížovou výpravou.

Strázně první křížové výpravy do Svaté země:
Léta pak Páně tisícího devadesátého osmého, když ona krajina antiochijská kolem dokola od množství našeho lidu úplně byla zpustošena, jak vyšší, tak nižší víc a více trápeni byli krutým hladem. Z hladu jedli stvoly bobí, ještě rostoucí na polích, a všelijaké byliny, ani neosolené; též bodláky, které z nedostatku dříví nejsouce dosti uvařeny, píchaly je do jazyků, jak je jedli; a koně, osly a velbloudy, ba i psy a myši. Chudší jedli i kůže zvířecí a zrní z obroku, v hovnech nalezené. Mrazy, vedra a deště pro Boha vytrpěli. Stany jejich tam zvetšely a zteřely a stálými dešti shnily, i měli mnozí nad sebou holé nebe. Takto oni jako zlato třikrát zkoušené ohněm a sedmkrát přeháněné, takovým hrozným navštívením byli tříbeni, neboť Pán, jak sudí, byl si je vyvolil a chtěl, aby očištěni byli od svých hříchů.

(Fulcher z Chartres, Historie jeruzalémská)

Gustave Doré: Papež Urban II. vyzývá k osvobození Svaté země.

Účastníci výprav se označovali křížem – symbolem křesťanství.

Bitva během první křižácké výpravy.

Dobytí Jeruzaléma křižáky ve středověkém iluminovaném rukopisu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 1. května 1890 byl poprvé v českých zemích a na Slovensku slaven Svátek práce (První máj)

Virtuální galerie Fabritius Carel: Stehlík, 1654, 33 x 23 cm (Haag, Mauritshuis)

Architektura Římská architektura - Koloseum je amfiteátr v centru města Říma v Itálii

Slavné a významné dny v historii 22. duben 2010 - Den, kdy se potopila ropná plošina Deepwater Horizon

Historie olympiád Soul 1988

Slavné okamžiky v dějinách sportu Plavání, 2008 - Nejlepší z nejlepších