Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

19. červenec 1870

19. července 1870 vyhlásila Francie válku Prusku, začala tak prusko-francouzská válka.

Prusko-francouzská válka 1870-1871, konflikt mezi vilémovským Pruskem a bonapartistickou Francií; záminkou byl nesouhlas Francie s nástupnictvím Hohenzollernů na španělský trůn. Francouzská armáda byla v září 1870 u Met a Sedanu poražena, což vedlo k pádu II. císařství. Neúspěchy a vyhlášení Pařížské komuny vyvolaly frankfurtský mír, jímž přišla Francie o území Alsaska a Lotrinska a byla nucena platit 5 miliard zlatých franků válečných náhrad. V lednu 1871 vyhlášeno ve Versailles německé císařství, čímž bylo dovršeno sjednocení Německa.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Pamětní kámen připomínající emžskou depeši v severoněmeckých lázních Bad Ems

Pamětní kámen připomínající emžskou depeši v severoněmeckých lázních Bad Ems.
Emžská depeše byla záminkou k vypuknutí prusko-francouzské války.

Jak rozpoutat válku a přitom nebýt útočníkem – emžská depeše
Vojenská porážka Rakouska v sobě tajila válku s císařskou Francií. Napoleon III. žádal totiž na Prusku za francouzskou blahovolnou neutralitu během prusko-rakouského konfliktu nějaké území na levém břehu Rýna. Kancléř Bismarck manévroval a kryt veřejným míněním odmítl francouzskou žádost. Válka se dala čekat každým dnem. Politická situace v Evropě byla i nadále pro Prusko příznivá, šlo jen o to, aby se Francie stala útočníkem a jihoněmecké státy vystoupily v očekávané "obranné" válce na straně napadeného Pruska. Kancléř Bismarck využil první příležitosti k vyprovokování Francie a v červnu 1870 přiměl pruského krále Viléma I., aby souhlasil s kandidaturou jednoho z hohenzollernských princů na uprázdněný španělský trůn. Francie se tímto krokem cítila zaskočena, neboť se domnívala, že z jihu a východu jí hrozí hohenzollernské obklíčení. Francouzský vyslanec hrabě Benedetti se snažil přimět pruského krále, aby španělskou kandidaturu odvolal. Dne 13. července 1870 ho vyhledal v severoněmecké Emži, aby s ním tuto záležitost projednal. Vilém I. francouzskému diplomatovi víceméně vyhověl a od španělské kandidatury odstoupil. Hrabě Benedetti opouštěl Emži uspokojen. Byl přesvědčen, že odvrátil válečné nebezpečí. Stačilo však jen pár škrtů do oficiální zprávy o emžských rozhovorech, určené pro tisk, a Bismarck dostal Francii tam, kde ji chtěl mít. Podle znaleckého úsudku maršála von Moltkeho, který byl přípravě takzvané emžské depeše přítomen, změnil Bismarck svými škrty "šamádu", tedy signál k ústupu, ve "fanfáru", signál k útoku. Zkrácená depeše zapůsobila tak, jak kníže Bismarck předpokládal: Francii vyprovokovala jako "červený šátek před očima býka" a v Německu roznítila nacionalistické vzrušení nad domnělou drzostí Francouzů. Dne 19. července vyhlásila Francie Prusku válku a umožnila tím Bismarckovi, aby vystupoval v úloze napadeného. Ten dokonce v severoněmeckém sněmu pokrytecky tvrdil, že Napoleon III. ruší evropský mír a přepadá nevinné Německo pro pouhý "novinářský článek". Sebevědomá Francie byla již v září 1870 v bitvě u Sedanu poražena a Napoleon III. putoval do pruského zajetí.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Prusko-francouzská válka byla rozhodnuta dne 2. září 1870 v bitvě u Sedanu

Prusko-francouzská válka byla rozhodnuta dne 2. září 1870 v bitvě u Sedanu.

Bitva u Sedanu a její důsledky
Pruská vojska dostihla unavené francouzské sbory a zatlačila je 31. srpna 1870 k Sedanu, zastaralé pevnosti na belgické hranici. Marně namáhalo se pak francouzské velení, v němž po těžkém zranění Mac Mahonově nastal úplný zmatek, proraziti kruh zevšad jej svírající. Výsledek byl, že poražená francouzská armáda byla vtlačena do kotliny, do níž pálilo nelítostně na půl tisíce německých děl. Nevěda jiné spásy a snaže se zabránit dalšímu zbytečnému prolévání krve, vzdal se tu Napoleon III. dne 2. září bezpodmínečně vítězům s 83 000 mužů a byl odveden do Německa... Tak žalostný byl konec vlády Napoleona III., zevně ne nepodobný pádu jeho velikého strýce. Jako roku 1814 stálo opět vítězné nepřátelské vojsko na francouzské půdě a jako tehdy byla to zase hesla národního sebeurčení německého, jež především přiostřila meč do francouzské hrudi vražený. Než jaký rozdíl vůdčích osob zápasu! Napoleon I. podlehl proto, že hrozná únava jeho poddaných již nedovedla spojené Evropě odolávati. Tehdy povolil nejprve národ francouzský a pak teprve kapituloval i jeho císař. Nyní došlo k opaku. Pod chorým a vnitřně zlomeným epigonem císařské ideje zhroutil se vysoký podstavec moci takřka při prvním vážném úderu. Nebyl totiž opřen ani o osobní genialitu svého budovatele, ani o legitimní rodovou tradici, vznikl jen jaksi z náhodné přízně okamžiku a choval v sobě nadto těžký protiklad vůle, směřující vskutku k absolutistické moci, a hesel výslovně uznávajících svrchovanost národa. Druhé císařství, jež bylo vpravdě spíše padělkem a napodobeninou než projevem pravé tvůrčí síly, padlo tedy, jakmile opustilo prchavé zdání úspěchu a když myšlenka národního státu, s níž si Napoleon III. tak zahrával, proti němu obrátila svou pravou dravost.

(Josef Šusta, Dějiny Evropy v letech 1812-1870, II/2, Praha 1923, s. 145)

Po bitvě u Sedanu 2. září 1870 byl zajat císař Napoleon III.

Prusko-francouzská válka 1870.
Po bitvě u Sedanu 2. září 1870 byl zajat císař Napoleon III.

Vilém I. přijímá kapitulaci od francouzského císaře Napoleona III.

Vilém I. přijímá kapitulaci od francouzského císaře Napoleona III.

Napoleon III. a Otto von Bismarck po bitvě u Sedanu

Napoleon III. a Otto von Bismarck po bitvě u Sedanu. 

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
23. října 1526 zvolil Český sněm jednomyslně Ferdinanda I. Habsburského českým králem

Virtuální galerie
Více zde.
Pollock Jackson: Měsíční žena rozřezává kruh, 1943

Architektura
Více zde.
Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
4. březen 1918 - Den, kdy vypukla španělská chřipka

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1948

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Tenis, 1984 - Průlomový zápas Ivana Lendla


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!