Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

22. červenec  1822

22. července 1822 byl pokřtěn (narozen 20. 7.) přírodovědec, botanik a zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel.

Mendel Johann Gregor, 1822-1884, rakouský přírodovědec a botanik; opat augustiánského kláštera v Brně. Zakladatel genetiky. 1865 publikoval své výsledky křížení rostlin, při nichž rozpoznal  zákonitosti ve výskytu znaků u kříženců. Jeho poznatky zprvu zapadly, ale na počátku 20. století se staly základem klasické genetiky a moderního šlechtitelství.  

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel.

Johann Gregor Mendel
Významný biolog a vědec pocházel z Hynčic na Odersku. Po studiích na gymnáziu v Opavě a na filozofické fakultě v Olomouci byl přijat do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde se věnoval studiu teologie a přírodních věd. Vyučoval na vyšším státním reálném gymnáziu v Brně, roku 1868 byl zvolen opatem kláštera. Zabýval se mimo jiné křížením hrachu a dalších rostlin, svá pozorování publikoval v díle Pokusy s rostlinnými kříženci. Formulací zákonitostí o dědičnosti (tzv. Mendelovy zákony) položil základ nové vědní disciplíně zvané genetika. Výsledky jeho výzkumů se uplatňují při šlechtění rostlin, živočichů, v medicíně a dalších vědních oborech. S jeho životem a vědeckým přínosem se lze seznámit v brněnském Mendel Museu.

Zdroj:
internet

Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel.

Johann Gregor Mendel. Muž, který paradoxně neuspěl u učitelských zkoušek z přírodopisu, ovlivnil biologii jako málokdo jiný. 
Dvacátého července roku 1822 se v dnešních Hynčicích v čísle popisném 58 narodil německým sedlákům Rosině a Antonovi Mendelovým synek Johann. Nadaný chlapec se už v dětství učil od tatínka včelaření a zahradnictví. Nemalý talent projevoval i v základní škole v Hynčicích a Lipníku, a tak zamířil na gymnázium v Opavě a nakonec na olomoucký Filosofický ústav. Tam se věnoval studiu přírodních věd, jazyků a filosofie. Neutěšená finanční situace jej vedla k tomu, že v roce 1843 vstoupil jako novic do augustiniánského kláštera v Brně. Díky tomu mohl pokračovat ve studiích. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Mendel měl štěstí na "šéfa". Opat František Cyrill Napp jej na jedné straně zprostil služby duchovního v klášterním špitále, protože Mendelovi z této náročné práce hrozilo duševní zhroucení. Na druhé straně Napp podporoval Mendelův zájem o přírodní vědy. V roce 1851 mu umožnil studium na vídeňské universitě. Mendel se tu věnoval své velké lásce - fyzice. Studoval ji například u Christiana Dopplera. Zapsal si i další předměty, jež se ukázaly jako klíčové pro jeho další vědeckou dráhu, např. matematiku, fyziologii rostlin nebo mikroskopickou techniku.
Po návratu do brněnského kláštera dělí Mendel svůj čas mezi výuku ve škole, pokusy na hrachu, meteorologická měření a včelařství. V roce 1866 publikuje zásadní práci "Pokusy s rostlinnými hybridy" a položil tak základy genetiky. Pokusy na včelách, kterými chtěl potvrdit platnost zákonitostí dědičnosti u živočichů, skončily vyšlechtěním včelstev tak agresivních, že nezbylo, než je zničit.
Kdybychom se bláhově pokusili měřit Mendelovu vědeckou práci současnými kritérii, museli bychom konstatovat, že ve své době díru do světa neudělal. Výsledky svého bádání publikoval v bezvýznamném místním přírodovědném časopise a jeho stať se v následujících letech dočkala jen tří citací. Dnes, v době impakt faktorů a Hirschových indexů by to byl propadák. Přesto Mendel od základů změnil náš svět. Mnozí badatelé například s odstupem času spekulují, jak by asi vypadala Darwinova teorie o původu druhů přírodním výběrem, kdyby britský přírodovědec znal Mendlovy zákony genetiky.
Naštěstí byly v roce 1900 Mendelovy práce vyzvednuty ze zapomnění triem badatelů. Nizozemský biolog Hugo de Vries znovuobjevil mendelistickou dědičnost a využil ji k vytvoření konceptu evoluce prostřednictvím mutací. Německý botanik Carl Correns odhalil mendelistickou dědičnost a rozšířil ji objevem cytoplasmatické dědičnosti, jež není vázána na jadernou dědičnou informaci. Ve své první vědecké práci z roku 1900 cituje Correns jak Mendelovu zapadlou publikaci, tak v té době proslulé dílo Charlese Darwina O původu druhů. Paradoxem je, že Correns byl žákem Karla von Nägeliho, který Mendelovy objevy odmítal. Třetím objevitelem Mendela byl rakouský agronom Erich von Tschermak, shodou okolností vnuk muže, u něhož Mendel studoval ve Vídni botaniku.
V roce 1868 zemřel opat Napp a Mendel nastoupil na jeho místo. Tato a mnohé další "manažerské" funkce stály Mendela spoustu sil a času. Přesto i nadále bádal. Velké pracovní vypětí mu však podlomilo zdraví. Navíc kvůli nedostatku pohybu a dobré klášterní kuchyni hodně přibral. Lékaři mu jako prostředek k hubnutí doporučili kouření tabáku. Mendel se svědomitě "léčil" doutníky, ale na zdraví mu to nepřidalo. Zemřel 6. ledna 1884 na zánět ledvin ve věku jednašedesáti let.

Zdroj:
Internet - více zde

Gregor Johann Mendel – busta v aule Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně

Gregor Johann Mendel – busta v aule Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Mendel prováděl pokusy také s hrachem

Mendel prováděl pokusy také s hrachem.

Brno v roce 1843

Brno v roce 1843.

Brněnský Augustiniánský klášter

Brněnský Augustiniánský klášter.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za společného pražského arcibiskupa katolíků i kališníků Jan Rokycana

Virtuální galerie
Více zde.
Impresionista Sisley Alfred: Louka, 1875, 55 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Katedrála Notre-Dame v Remeši ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
14. únor 1945 - Den bombardování Drážďan

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1944 - hry se nekonaly v důsledku 2. světové války

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Šipky, 2010 - Devítihodová hra v šipkách


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!