24. červenec 1943
24. července 1943 bylo provedeno několik masivních britských náletů na Hamburk. Nálety trvaly čtyři noci a skončily druhého srpna. Byly při nich poprvé použity staniolové proužky ("Windows"), které zmátly německou síť radarových zařízení. Během leteckých útoků bylo zabito 50 000 lidí a 800 000 se jich ocitlo bez přístřeší. Nálet v noci ze 27. na 28. července vyvolal ohnivou bouři, která zuřila tak intenzivně, že do sebe vtahovala kyslík z okolí. To způsobilo "hurikánový" efekt, který živil plameny šířící se ohromující rychlostí.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Hamburk po náletech.
Spojenecké letectvo bombarduje Hamburk
Jedno z největších přístavních měst a průmyslový pilíř Německa byl 24. července 1943 podroben mohutným náletům spojeneckých letek. Anglické a americké bombardéry stačily během čtyř dnů svrhnout na 9 000 tun zápalných a granátních bomb. Akce se symbolickým názvem Gomora měla na svědomí zkázu a zničení poloviny města, na čtvrt milionu domů lehlo popelem. Počet obětí mohutného bombardování nebyl do dnešních dob vyčíslen. Hypotézy mluví o 50 tisících mrtvých, podle neoficiálních zdrojů se však jedná o výrazně vyšší počet.
V současnosti je Hamburk druhým největším městem Spolkové republiky a honosí se přízviskem metropole severního Německa. V historickém povědomí je však jeho neblahá kapitola zastíněna nálety na jiné německé město - Drážďany, které bylo téměř kompletně zničeno a po válce nově vystavěno. V porovnání s hamburskou zkázou si drážďanské nálety podle ředitele tehdejší policie vyžádaly kolem 25 tisíců obětí, tedy o polovinu méně.
Útok na Hamburk byl první úspěšný nálet s ničivými následky. Stal se příkladem toho, jak tragický dopad na civilní obyvatelstvo může mít kombinace silného letectva, disciplíny a organizovanosti. Vzhledem k tisícům nevinných lidí, kteří padli za oběť válečné mašinérii, zůstává hamburské memento ožehavým tématem diskuzí válečných historiků i politiků.
Tehdejším velitelem britsko-amerických letek byl maršál letectva Arthur Harris. Svou kariéru zasvětil elitním složkám britské Royal Air Force (RAF). Válečné zkušenosti získával na vojenských misích v oblastech nynějšího Iráku či Íránu. Harris se postupem času stal hlavní Churchillovou zbraní pro ničení německého válečného zázemí. Nad svými rozkazy prý nikdy nezapochyboval. "Němci si zaseli vítr a nyní sklízí bouři," vyjádřil se o svém úhlavním nepříteli. Podporu pro nenávistné protiněmecké akce nacházel i u samotného Churchilla: "Nikdy si nesmíme dovolit omlouvat se za to, co jsme provedli Německu," řekl o ničivých leteckých útocích.
Zdroj:
Internet - více zde
Arthur Hartus - velitel britsko-amerických letek v době bombardování Hamburku.
Po náletu na německé město Hamburk.
Pumy a ohnivé bouře jimi vyvolané zabily 50 000 jeho obyvatel.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|