Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

28. červenec 1914

28. července 1914 vypukla I. světová válka. Šlo o první konflikt v dějinách, který zasáhl téměř celý svět.

První světová válka 1914-1918
První opravdu celosvětová válka, "válka až do konce všech válek", jak se také 1. světové válce říkalo, šokovala celý svět nevídaným rozsahem a brutalitou. Muži na obou válčících stranách rukovali v srpnu 1914 s tím, že budou doma nejpozději do Vánoc, ale na západní a italské frontě zůstali uvězněni v zákopech. Miliony lidí žily a umíraly v děsivých podmínkách, koseni palbou z kulometů či roztrháni na kusy dělostřelbou. Poprvé v historii zemědělská a průmyslová produkce umožnila udržovat masovou armádu po celá léta. Tato nová, industrializovaná válka postavila proti sobě nejen dvě armády, ale celé národy proti jiným národům.
Války se účastnilo postupně 39 států, vyžádala si 10 miliónů padlých.

Zdroj:
Internet

První světová válka. Ruští vojáci čekají v zákopu na německý útok (1917)

První světová válka.
Ruští vojáci čekají v zákopu na německý útok (1917).

První světová válka - první konflikt, který zasáhl celý svět
První válečný konflikt v dějinách, který zasáhl téměř celý svět, byla první světová válka. Zahynulo při ní téměř deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před ním. Válka nakonec umožnila mocenské posuny v Evropě i vznik několika nových států včetně Československa.
Za atentátem na následníka trůnu stál Gavrilo Princip, člen srbské nacionalistické organizace Černá ruka. Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku zavraždil sedmi výstřely při jízdě Sarajevem. Rakousko-Uhersko smrt svého budoucího panovníka využilo jako záminku k boji. Srbsku dalo měsíční a nesplnitelné ultimátum a přesně po měsíci, 28. července 1914, mu podporováno Německým císařstvím vyhlásilo válku. Právě tehdy stařičký mocnář František Josef I. vydal slavný mobilizační manifest "Mým národům".
Válečný konflikt vyvolaly tzv. centrální mocnosti, Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody - Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a Osmanská říše, k Dohodě celá řada zemí včetně USA.

První světová válka - zákopová válka
Válka trvala čtyři roky, a to především díky zákopové taktice, kdy se fronty takřka nehýbaly a útok střídal protiútok - stále na stejných pozicích. První světová válka měla v Evropě tři fronty. Východní rakousko-německo-ruská fronta padla s VŘSR a nastolením bolševismu v roce 1917. Jižní fronta se soustředila na boje na Balkáně a později i na rakousko-italských hranicích. Jejím taktickým úkolem bylo pouze vázat rakouská vojska a zamezit jim v přesunu na východní či západní frontu. Západní fronta byla místem střetu Němců s Brity a Francouzi. Jejími nejznámějšími místy bojů byla pevnost Verdun a řeky Somma a Marna.
Zlom ve válce nastal s ukončením východní fronty a vstupem Američanů do války na stranu Dohody, k čemuž je dovedl německý útok na jejich loď Lusitanii. Rok 1918 je okamžikem slábnoucí síly ústředních mocností. Podzim světovou válku nakonec pohřbil. V německém Kielu povstali námořníci proti císaři, Rakousko-Uhersko se v říjnu rozpadlo a německý císař Vilém II. nakonec 11. listopadu 1918 podepsal mírový dokument.

Konec války umožnil mimo jiné i vznik Československa
První světová válka, která skončila 11. listopadu 1918 podpisem příměří u francouzského Compiegne, zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka také přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly USA a postupně se začaly rozpadat koloniální říše.
Porážka Rakouska-Uherska umožnila vznik samostatného státu Čechů a Slováků. K jeho vzniku přispěla činnost politiků obou zemí v rámci zahraničního odboje a také úspěchy dobrovolnických vojenských jednotek - legií, které se formovaly za války v Rusku, Itálii a Francii a které bojovaly proti Německu a Rakousko-Uhersku, ale i s ruskými bolševiky.

Československo mohlo získat kolonii
V rámci Versailleských rozhovorů se uvažovalo o tom, že by Československo mělo mít po první světové válce jako nově vzniklý stát svou vlastní kolonii. Mělo jít o původní německou kolonii v ekvatoriální Africe. "Sice tam nebyly zlaté a diamantové doly, ale nacházelo se tam množství jiných kovů a uhlí, což by nebylo pro Československo ve 20. století až tak významné. Byla to otázka prestiže," uvádí historik Pavel Szobi.

Zdroj:
Internet - více zde

První světová válka. Zákopová válka

První světová válka.
Zákopová válka.

První světová válka. Pes v 1. světové válce

První světová válka.
Pes v 1. světové válce.

První světová válka

První světová válka.

První světová válka. Snímek z výstavy Pěšky 1. světovou válkou na Pražském hradě

První světová válka.
Snímek z výstavy Pěšky 1. světovou válkou na Pražském hradě.

Evropa v předvečer války (28. červenec 1914)
Sarajevský atentát zničil usilovně udržovanou rovnováhu v Evropě. Evropa tehdy připomínala sud střelného prachu; všechny země se podílely na závodech ve zbrojení, které ruinovaly státní finance evropských zemí. Německo přitom vedlo: v zájmu posílení vojska se prudce zvedly zbrojní výdaje z 1,4 na 2,24 miliardy marek. Následovalo Rusko -1,8 miliardy marek, potom Velká Británie -1,6 a Francie 1,2 miliardy marek na vojenské účely. Německo se obávalo ruského útoku po roce 1916, kdy mělo Rusko dokončit své vyzbrojení. Proto německý císař i říšský kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg pomýšleli na preventivní úder. Ovšem Rusko vázala smlouva s Francií a Velkou Británií a politickým cílem Francouzů bylo znovu získat Alsasko-Lotrinsko, držené Německem.
Rusko bylo stejně jako Rakousko zainteresováno na Balkáně. Kdyby se podunajská monarchie po zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda odhodlala k trestním opatřením a zaútočila na Srbsko, mohla by získat dominantní pozici v jihovýchodní Evropě. To ovšem byla pro Rusy krajně nepříjemná představa, jejíž realizaci nemínili tolerovat. Německo povzbuzovalo vídeňskou vládu, aby ostře zasáhla proti Srbsku. Již 3. července si Vilém II. zapsal ke zprávě německého velvyslance ve Vídni: "Teď, nebo nikdy… se Srby se musí skoncovat." Německá vláda počítala v případě války se dvěma frontami: proti Rusku a Francii. Starost jí dělalo jen stanovisko Velké Británie. Rakousko-Uhersko sice bylo principiálně připraveno k válce proti Srbsku, ale obávalo se ruských reakcí. Vídeňský dvůr váhal až do 23. července; poté - čtyři týdny po zavraždění Františka Ferdinanda - zaslal Srbsku ultimátum, jež bylo záměrně formulováno tak, aby bylo téměř nepřijatelné: srbská vláda měla veřejně prohlásit, že odsuzuje propagandu namířenou proti Rakousko-Uhersku a lituje "co nejupřímněji tragických následků tohoto zločinného jednání", dále měla odsoudit údajný fakt, že se srbští důstojníci a úředníci zúčastnili zmíněné propagandy, a slíbit, že "napříště taková jednání předem zamezí a potlačí". Dále měla srbská vláda slíbit, že "okamžitě potlačí každou publikaci, která podněcuje k nenávisti a opovržení vůči monarchii", okamžitě rozpustí organizaci Národní obrana, odstraní z armády a z administrativy všechny důstojníky a úředníky, "kteří se provinili protirakouskou propagandou, přičemž c. a k. vláda si vyhrazuje právo sdělit královské vládě jejich jména," svolí k tomu, aby "orgány c. a k. vlády spolupůsobily v Srbsku při potlačení podvratného hnutí namířeného proti územní integritě monarchie" a "zavede soudní vyšetřování proti těm účastníkům spiknutí z 28. 6., kteří se zdržují na území Srbska, a svolí, aby orgány delegované c. a k. vládou se zúčastnily příslušného vyšetřování". Nóta byla předána 23. 7. v 17 hodin a její požadavky měly být splněny do 48 hodin. Bylo to zcela v intencích závěrů jednání ministerské rady ze 7. července: "… čistě diplomatický úspěch, i v tom případě, že by měl za následek výrazné ponížení Srbska, by neměl cenu. Proto je žádoucí předložit Srbsku dalekosáhlé požadavky, aby bylo možno předem očekávat jejich zamítnutí a mohlo se přistoupit k radikálnímu řešení otázky vojenskou intervencí." Srbsko přesto ve stanovené lhůtě odpovědělo kladně, přímo odmítlo jen žádost, aby se rakouské úřady podílely na soudním vyšetřování. Nato rakouský vyslanec v Bělehradě vyhlásil, že Rakousko-Uhersko přerušuje se Srbskem diplomatické styky, a odjel do Vídně. Britové si přáli zabránit válce a žádali Německo, aby působilo na zmírnění postupu Rakouska. Německý velvyslanec v Londýně Karl Max kníže von Lichnowsky kabeloval do Berlína, že "všichni jsou v Londýně přesvědčeni o tom, že klíč k situaci leží v Berlíně, a pokud se tam chce vážně mír, bude třeba odradit Rakousko od provádění šílené politiky". Německý kancléř sdělil do Londýna, že již zahájil ve Vídni kroky zprostředkování. Ve skutečnosti však jenom do Vídně odtelegrafoval zprávu německého velvyslance. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo 28. července Srbsku válku.
Britská vláda se v reakci na ultimátum rozdělila na skupinu politiků, kteří nechtěli konflikt s Rakousko-Uherskem, a na zastánce tvrdého kursu proti Rakušanům i Němcům. Ruský car nařídil o den později mobilizaci, ale po obdržení telegramu od Viléma II. ji zrušil. Ministr zahraničí Sergej Sazonov však přesvědčil cara, aby změnil názor. Vilém II. nato v Berlíně schválil 31. 7. v 15 hodin text ultimát zaslaných Rusku a Francii. Bavorský vyslanec Hugo hrabě von Lerchenfeld informoval vládu v Mnichově: "Právě odcházejí dvě ultimáta: do Peterburgu ve 12 hodin; do Paříže v 18 hodin. Peterburg: dotaz na důvody mobilizace; Paříž: dotaz, zda zůstane neutrální. Obě budou zamítnuta. Tedy mobilizace nejpozději v neděli 1. srpna o půlnoci. Pruský generální štáb očekává válku s Francií s velkou důvěrou a počítá s tím, že Francie bude do čtyř týdnů poražena." 31. července v šest hodin odpoledne oznámila zvláštní vydání novin všeobecný válečný stav.
Výstižně zhodnotil vzniklou situaci český politik, poslanec říšské rady K. Kramář 4. srpna v Národních listech: "Nastal dějinný okamžik, kterého se tolik mnozí báli a který tolik mnozí očekávali… Celá Evropa pošle všecko, co má mladého a zdravého, na pole bitev. A nastanou hrůzy, o kterých posud blouznili jen vojenští románoví fantasté. Nikdo nemůže předvídat konec…  "Jeho další slova, že "budoucnost naše je v nás samých", však nasvědčují, že si uvědomil osudový význam války pro Český národ.

Text převzat z:
Kronika 20. století, 1910-1919, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl druhý), Praha, 2007

Na mapě je znázorněn systém smluv a krizová ohniska evropské politiky před začátkem války

Na mapě je znázorněn systém smluv
a krizová ohniska evropské politiky před začátkem války.

Císař Vilém II., již v uniformě v polní šedi, klíčová osobnost těchto dnů

Císař Vilém II., již v uniformě v polní šedi,
klíčová osobnost těchto dnů.

Odjezd vojáků z Prahy na frontu

Odjezd vojáků z Prahy na frontu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
25. června 1950 začala útokem severokorejské armády Korejská válka

Virtuální galerie
Více zde.
Monet Claude: Katedrála v Rouenu, západní průčelí za úsvitu, 1894, 100 x 66 cm

Architektura
Více zde.
Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
7. březen 1876 - Den, kdy byl patentován telefon

Historie olympiád
Více zde.
Saint Louis 1904

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!