3. červenec 1866

3. července 1866 byla bitvou u Hradce Králové rozhodnuta Rakousko-pruská válka.

Rakousko-pruská válka 1866, vyhrocení dlouholetých bojů o převahu v Německu: Rakousko zastánce německého spolku (volná federace německých států od 1815); Prusko usilovalo o sjednocení Německa pod svou vládou, zajistilo si spojenectví Itálie a neutralitu Ruska a Francie, Rakousko bylo úspěšné na italských bojištích (Custoza), ale prohrálo rozhodující bitvu u Hradce Králové. Pražským mírem byl konflikt diplomaticky ukončen; následnou vnitropolitickou krizi v Rakousku vyřešilo 1867 rakouskou-uherské vyrovnání.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Takto vypadala habsburská pěchota v době prusko-rakouské války.

Bitva u Hradce Králové      
Též bitva u Sadové – rozhodující střetnutí rakousko-pruské války, svedené 3. 7. 1866 mezi armádami generálů H. Moltkeho a polního zbrojmistra L. A. Benedeka. Zpočátku se situace vyvíjela úspěšně pro Benedeka (rakousko-saské vojsko), v kritické chvíli však pronikla na bojiště odkrytým rakouským pravým křídlem armáda pruského korunního prince, obsadila klíčovou pozici Rakušanů (Chlum) a zvrátila průběh bitvy. Z Benedekovy armády čítající 215000 mužů, padlo, bylo raněno či zajato téměř 45000 mužů, z 220000 Prusů přes 9000 mužů (do roku 1944 byla bitva u Hradce Králové největší bitvou na území České republiky).

Zdroj:
Internet - více zde

Bitva u Hradce Králové dne 3. července 1866 (nazývaná také u Sadové)
byla poslední bitvou v Evropě, do které významně zasáhlo jezdectvo.

Bitva u Hradce Králové
Rozhodující vojenské střetnutí prusko-rakouské války se odehrálo poblíž Hradce Králové 3. července 1866. Samotnému vojenskému střetnutí předcházelo diplomatické úsilí habsburské monarchie o rekonstrukci německého spolku, která se však pro odpor Pruska neuskutečnila. Záminkou k válce byly nejen neshody v názoru na budoucnost německého spolku, ale také spory kolem dělení a správy územní kořisti po prusko-rakousko­dánské válce z roku 1864. Pro případ války s habsburskou monarchií uzavřelo Prusko v dubnu 1866 tříměsíční vojenskou smlouvu s Itálií. Rakousko zůstalo v nastávajícím konfliktu do značné míry izolováno. Spolehnout se mohlo pouze na saskou vojenskou pomoc.
Formálně habsburská monarchie vypověděla Prusku válku 17. června 1866. K samotnému vojenskému konfliktu došlo po vstupu pruské armády do východních Čech a po několika krvavých šarvátkách u Jičína a Trutnova koncem června 1866. Vlastní bitva se odehrála v blízkosti východočeských obcí Chlum a Bystřice. Rakouskou armádu tvořilo (i se saským pomocným sborem pod vedením korunního prince Alberta) 215 000 mužů ve zbrani. Prusové vrhli do boje na 220 000 mužů. Vrchní velení rakouské severní armády bylo svěřeno nepříliš bojechtivému polnímu zbrojmistrovi Ludwigu Benedekovi. Náčelník pruského generálního štábu Helmut van Moltke se pod vrchním velením krále Viléma I. rozhodl zaútočit na obranné postavení severní rakouské armády, ačkoli měl k dispozici prozatím jenom 1. pruskou armádu prince Fridricha Karla a labskou armádu vedenou Herwarthem van Bittenfeldem. Pruský nápor byl zastaven rakouským dělostřelectvem a pěchotou u lesíka Svíb. Prusové se dostali do svízelné situace, kterou zachránil nečekaný příchod 2. pruské armády pod vedením korunního prince Fridricha. Ten zaútočil do boku rakouské armády a rozhodl bitvu ve prospěch Prusů. Následoval neuspořádaný ústup Rakušanů, kterým se podařilo většinu vojska zachránit. Prusové v prvních chvílích nedovedli rozeznat dosah rakouského ústupu a demoralizace nepřítele. Proto rakouskou armádu nepronásledovali. Vzápětí bylo prozíravým Otto von Bismarckem, který byl bitvě osobně přítomen, uzavřeno příměří, čímž bylo zabráněno obsazení Vídně. Prusové ztratili v bitvě u Hradce Králové, která bývá označována také jako bitva u Sadové, na 9000 mužů, zatímco Rakušané postrádali na 22 000 zajatých a na 21 000 mrtvých, zraněných a nezvěstných. Následný pražský mír z 23. srpna 1866 ukončil vojenské nepřátelství. Rakousko ztratilo vliv v jižním a středním Německu, souhlasilo se zrušením německého spolku a jeho nahrazením severoněmeckým spolkem pod patronací Pruska. Dále muselo - i přes zřetelné vítězství jižní armády nad italským vojskem - postoupit Itálii Benátsko a předat Prusku správu nad Holštýnskem. Vítězství pruské armády znamenalo konečné rozřešení prusko-rakouského mocenského dualismu ve prospěch bismarckovského Pruska.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Bitva u Hradce Králové na obraze od Georga Bleibtreua.

Vzpomínka na Hradec Králové
"V šestašedesátém bylo rozhodnuto bleskurychle. Nebyla to vleklá feudální válka ani úporně zdlouhavá válka, jak ji poznalo 20. století. Se zjevnou narážkou na sedmiletou válku hovořívali brzy již současníci o sedmitýdenní, či dokonce sedmidenní válce. Skutečně také uplynulo od počátku bojových akcí do uzavření příměří zhruba sedm týdnů, rozhodující válečné dění se soustředilo do sedmi dnů. Naopak, jen málokdy v dějinách bylo v tak krátké době rozsouzeno o věcech s dlouhodobými předpoklady a dalekosáhlými důsledky. V šestašedesátém se na české půdě rozhodovalo o otázkách evropského významu."

(Historik O. Urban, 1986)

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák