30. červenec 1898
30. července 1898 zemřel zakladatel německého státu Otto von Bismarck.
Bismarck Otto von, kníže, 1815-1898, německý státník; reprezentant pruských junkerů. 1862 pruský předseda vlády a ministr zahraničí, prosazoval politiku sjednocení Německa pod Pruskem. Po válkách proti Dánsku 1864 a Rakousku 1866 stál od 1867 u zrodu Severoněmeckého spolku jako spolkový kancléř. Po porážce Francie 1870-71 a vyhlášení německého císařství 1871 první říšský kancléř. Ostře postupoval vůči socialistům a katolíkům, v zahraniční politice proti Francii. 1882 dosáhl vytvoření Trojspolku, 1887 zajišťovací smlouvy s Ruskem. Propuštěn po volebním úspěchu katolíků a socialistů 1890.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Otto von Bismarck (1815-1898),
kancléř Pruska posléze i Německého císařství.
Určující politik v procesu sjednocení Německa.
Zemřel zakladatel německého státu Otto von Bismarck
"Železný kancléř" - tato přezdívka se vybaví při vyslovení jména Bismarck. Jeden z nejúspěšnějších státníků 19. století, příslušník prestižního junkerského rodu, se coby kancléř stal vzorem. Svůj um přenesl především do kombinace německého militarismu a obratné diplomacie, díky které dokázal proměnit většinu svých cílů ve skutečnost. Otto Eduard Leopold von Bismarck se narodil roku 1815 do doby, kdy se Evropa vzpamatovávala z napoleonských nájezdů. Studoval práva v Berlíně. Jako dospívající jinoch byl svědkem utváření myšlenky moderního mocného německého státu, postaveném na tvrdé disciplíně pruského ducha. V letech 1836-1839 byl zaměstnán ve státní správě, ale roku 1839 zemřela jeho matka a on spolu s bratry odešel na statek. Roku 1846 zemřel i jeho otec. Bismarck byl tedy nucen vrátit se do místa svého narození - Schönhausenu.
Bismarck však nebyl zdrcen neblahým osudem a začal ihned budovat politickou kariéru, již od roku 1847 zasedal v zemském sněmu. Záhy se stal jedním z nejvýznamnějších politických představitelů pruského státu. Ve spolkovém sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem odmítl další spojenectví s Rakouskem a vystupoval jako hlavní představitel opozičního Německého spolku.
Roku 1867 rozpouští Bismarck Německý spolek a zakládá Severoněmecký spolek, v němž má vedoucí úlohu právě Prusko v čele s Bismarckem, zároveň je sestaven nový parlament. Roku 1870 se vyostřují již tak napjaté vztahy s Francií díky Emžské depeši, ve které zesměšnil jednání s Francií. Je mobilizována pruská armáda a po obklíčení francouzské armády u Sedanu a několikaměsíčním obléhání Paříže je Francie donucena v květnu 1871 podepsat mírovou smlouvu; je jí anektováno Alsasko a část Lotrinska a navíc musí Francouzi zaplatit penále 5 miliard franků. Se zabráním francouzských území Bismarck sice nesouhlasil, ale byl umlčen vojenskými kruhy. Téhož roku získal Bismarck největší triumf své kariéry - v Zrcadlové síni ve Versailles bylo vyhlášeno Německé císařství, Vilém I. se stal německým císařem a Bismarck sám prvním německým kancléřem.
Bismarck úspěšně spolubudoval moderní dynamický stát, založený na silné základně, disciplíně a myšlence "velkoněmeckého" ducha. Po smrti císaře Viléma I. se však Bismarck uchýlil do ústraní svého venkovského sídla, kde sepsal paměti. Právě 30. července roku 1898 zemřel zhruba hodinu před půlnocí.
Zdroj:
Internet - více zde
Otto von Bismarck, ministr války Albrecht von Roon
a náčelník štábu Helmuth von Moltke.
Pruský kancléř Otto von Bismarck byl obávaným politikem.
Na této karikatuře "zametá" se svými odpůrci.
Napoleon III. a Otto von Bismarck po bitvě u Sedanu.
Mramorový sarkofág, ve kterém je uloženo tělo Otto von Bismarcka.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|