5. červenec 863

5. července 863 přišli na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava z Byzance slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj.

Konstantin, svatý Cyril – 827-869, řecký učenec, mnich, původně ze Soluně; žák patriarchy Fótia, 863 na žádost knížete Rastislava vyslán z Byzance s bratrem Metodějem na Velkou Moravu, aby tam konsolidovali vznikající křesťanskou církev. Vytvořil písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk, do něhož přeložil z řečtiny nejprve evangeliář a poté se podílel na překladu hlavní části Bible a liturgické knihy. 867 odešel s Metodějem do Říma, kde vstoupil do kláštera a přijal jméno Kyrillos (Cyril).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Metoděj, svatý, 815-885, řecký mnich a misionář, původně ze Soluně; 863 poslán Rastislavem s bratrem Konstantinem na Velkou Moravu. Podílel se na překladu Bible a liturgických knih z řečtiny do slovanského jazyka, zasloužil se též o překlad právních příruček (Zakon sudnyj judem, Nomokánon). Při pobytu v Římě 867-869 byl vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem panonsko-moravským. Na zpáteční cestě byl zajat německými biskupy a tři roky vězněn, osvobozen na zákrok papeže Jana VIII. Na Moravě položil základ samostatné církevní organizace, prosazoval v liturgii užívání slovanského jazyka. Asi 874 pokřtil českého knížete Bořivoje I. s Ludmilou. Po jeho smrti byla slovanská liturgie zakázána a jeho žáci z Moravy vyhnáni.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Ikona zobrazující sv. Cyrila a Metoděje.

Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
Na Velkou Moravu dorazili v roce 863 bratři Konstantin a Metoděj. Přinesli s sebou překlady větší části písem svatých a bohoslužebných knih v jazyce, který oba znali z rodné Soluně. Konstantin pro něj dokonce vynalezl nové písmo - "hlaholici". Asi na jaře roku 864 přichází jejich průvod na Moravu. Když s Božím přispěním přišli do oněch území a tamní obyvatelé se dozvěděli o jejich příchodu, velmi se zaradovali, zejména když uslyšeli, že přinášejí ostatky svatého Klimenta a evangelium přeložené od řečeného Filozofa do jejich jazyka. Vyšedše jim z města vstříc, přijali je s úctou a s velikou radostí. (Římská legenda).
Pracovali zde s velkými úspěchy, protože vedli kázání i vyučování bratří ve staroslověnštině. V roce 864 ale napadl Ludvík Němec Velkomoravskou říši a kníže Rastislav byl nucen přiznat vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Brzy po jejich příchodu zpět do země dochází ke svárům dvou koncepcí - latinské a staroslověnské.
Oba bratři díky svému odchodu na Moravu údajně opustili slibně se rozvíjející vědeckou a státnickou dráhu. Jejich otec byl v první polovině 9. století vysokým hodnostářem byzantského císařství. Metoděj se prý původně věnoval úřednickému povolání, pak se ale náhle stal prostým mnichem. Jeho bratr Konstantin si zvolil duchovní stav hned po skončení studií a byl vysvěcen na kněze. Vzdělání nabyli oba bratři na řeckých školách.
Historikové se sice v lecčems nedokážou shodnout, shodují se však v tom, že Konstantin byl dokonce jedním z nejlepších učenců tehdejší byzantské říše. Podle názoru pravoslavných historiků Konstantin na Moravu pravděpodobně přišel již v hodnosti biskupa, zatímco jeho starší bratr Metoděj byl v té době nejspíše diakonem - biskupské svěcení přijal od římského papeže až po smrti Cyrila.
Oba bratři byli v roce 1980 pro jejich celoevropský význam prohlášeni papežem Janem Pavlem II. za spolupatrony Evropy.

Zdroj:
Internet - více zde

Cyril a Metoděj v Římě, fresky v San Clemente.

Život svatého Metoděje
(součást tzv. Moravsko-panonských legend)
se zachoval v opisu z poslední čtvrtiny 15. století v cyrilice
na pergamenu ve Státní ruské knihovně v Moskvě.

Staroslověnský zpovědní řád je původní dílo napsané na Velké Moravě;
zachoval se na pergamenu v knihovně
egyptského kláštera svaté Kateřiny na Sinaji.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák