8. červenec 1847

8. července 1847 se narodil český vynálezce a podnikatel František Křižík.

Křižík František, 1847-1942, český elektrotechnik, vynálezce a podnikatel. 1881 vynalezl samočinný regulátor elektrické obloukové lampy, 1891 uvedl v Praze do provozu první elektrickou dráhu, 1902-03 postavil meziměstskou elektrickou dráhu Tábor - Bechyně.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

František Křižík - český elektrotechnik, vynálezce, podnikatel,
autor vynálezu regulačního ústrojí obloukové lampy.

František Křižík
František Křižík se narodil 8. července 1847 v pošumavské Plánici u Klatov v chudé rodině ševce a posluhovačky. V Praze začal studovat německé reálné gymnázium. V prvním ročníku propadl z němčiny a tak mohl ke své radosti přestoupit na české reálné gymnázium v Panské ulici. Křižík sám sebe nepovažoval za dobrého studenta, dokonce ani neodmaturoval a na techniku jej v roce 1866 přijali jako mimořádného posluchače. Jelikož pocházel z chudých poměrů, musel si na studia vydělávat vedlejší prací, soukromým vyučováním a opisováním not.
Ještě za studií začal pracovat v Kaufmanově továrně na telegrafy a návěstidla pro železnici. Tam také vznikl jeho první vynález, dálkově ovládané elektrické návěstidlo pro železniční tratě, které si u něj objednala jedna vídeňská firma proti odměně 1000 zlatých. V roce 1878 dovršil svou činnost u železnice vynálezem konstrukce blokovacího signalizačního zařízení, které bránilo srážkám vlaků.
Rok 1878 přinesl Křižíkovi další inspiraci. Světová výstava v Paříži, kam se vypravil, ho uchvátila především osvětlením – elektrickým obloukem mezi uhlíky tzv. Jabločkovy svíčky. Po návratu domů se chopil první příležitosti, když plzeňský podnikatel Ludvík Pietta si přál ve své papírně nahradit plynové osvětlení elektrickým. Pro tento účel vyvinul Křižík vlastní obloukovou lampu se samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků. V roce 1881 získal za tento vynález na světové elektrotechnické výstavě v Paříži zlatou medaili mezi padesátkou podobných zařízení. O Křižíkův patent projevila zájem řada evropských firem. Křižík si ponechává práva pro České země, pro cizinu svůj patent prodává. Křižíkovy obloukovky se brzy rozšířily po celém světě, a v některých přístojích slouží v nezměněné podobě dodnes.
Roku 1882 byl Křižík obviněn německou firmou Siemens ze zneužití patentu. Propukl soudní spor o prvenství. Německý patentní úřad žalobu zamítl a k 15. dubnu 1882 Křižíkovi udělil samostaný říšskoněmecký patent s číslem 16297 s dodatečnou platností. Úspěch obloukové lampy měl za následek patenty v mnoha zemích. Peníze za ně získané odstartovaly Křižíkovu úspěšnou kariéru továrníka, kdy roku 1884 v Karlíně založil svou firmu.
Křižíkova sláva prudce stoupala a vyvrcholila v roce 1891 při 100. výročí první průmyslové výstavy v Čechách. Provedl celé její osvětlení, navrhl a zkonstruoval světelnou fontánu, která se stala legendou. Fontána na pražském výstavišti je pojmenována po svém autorovi a návštěvníci ji mohou obdivovat dodnes. Ve stejném roce postavil Křižík první elektrickou tramvaj a vozil v ní Pražany z Letné na výstaviště. Dny pražských tramvajových koníků byly sečteny a 12. května 1905 vyjeli naposledy. Úspěch první Křižíkovy "tramvajové elektriky" způsobil, že v roce 1896 začaly být systematicky budovány elektrické tratě nahrazující koňskou dráhu. Od roku 1900 vybudoval Křižík další tramvajové linky z Florence do Vysočan, od Národního divadla na Vinohrady, k Olšanům a další.
Křižíka však stále lákala železnice. Pro svůj elektrifikační pokus dostal souhlas s přestavbou trati mezi Táborem a Bechyní. Se stavbou se začalo v dubnu 1902 a již 1. června roku 1903 vyjel na trať dlouhou 24 km první vůz.
František Křižík je často nazýván "českým Edisonem". Svým zařízením vybavil 130 elektráren, postavil také tři automobily na elektrický pohon, elektrickou mlátičku a elektrické lokomitivy. Roku 1909 byl jmenován členem rakouské železniční rady. Snažil se bojovat za využití energie vodních toků k výrobě elektřiny v Čechách a Tyrolsku. Přes všechny své životní úspěchy byl však hluboce zadlužen. Poté, co Pražská úvěrní banka v lednu 1917 převzala Křižíkův podnik do svých rukou a vzala mu to, co měl rád, odchází Křižík do ústraní.
František Křižík zemřel ve věku 94 let 22. ledna 1941 ve Stádlci u Tábora. Je pochován na vyšehradském Slavíně.

Zdroj:
Internet

Ing. František Křižík.

Křižíkův regulátor obloukové lampy.

Stavba elektrické tratě z Bechyně do Tábora.

Křižíková elektrická tramvaj.

Křižíkovo osvětlení v Praze.

Křižíkova fontána.

Křižíková fontána dnes.

Křižíková fontána v noci.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák