Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

13. srpen 1961

13. srpna 1961 komunistická vláda v NDR zahájila stavbu Berlínské zdi.

Berlínská zeď
Betonová bariéra vybudovaná východoněmeckou vládou kolem západního Berlína. Příčinou jejího vzniku byl fakt, že v letech 1945–1961 uteklo v Berlíně z Východu na Západ přes 2,5 miliónu lidí. Šlo často o odborníky, jejichž odliv východoněmecký režim oslaboval. Komunistická vláda proto v srpnu 1961 nechala uzavřít 80 berlínských hraničních přechodů, zapečetit hraniční budovy a postavit podél hranice zeď z ostnatého drátu. Ta byla v následujících měsících nahrazena skutečnou betonovou zdí se strážními věžemi, zátarasy, minovými poli, samostříly apod. Pohraničníci dostali rozkaz střílet na osoby pokoušející se o překročení zdi. Stovky lidí zde byly zabity nebo zraněny (poslední ještě v roce 1989). Pod tlakem veřejnosti a v důsledku úpadku komunistického zřízení byla zeď v listopadu 1989 nečekaně otevřena, následovaly hromadné přechody obyvatel východního Berlína. Po pádu komunistického režimu byla většina zdi odstraněna, koncem 90. let začaly její zbytky být považovány za historickou památku a chráněny. Jediným souvislým zbytkem zdi je v současnosti tzv. East Side Gallery – úsek na severním břehu Sprévy pomalovaný náměty z historie zdi.

Zdroj:
Internet - více zde

Hranice mezi východním a západním Berlínem byla uzavřena na 13. srpna 1961

Hranice mezi východním a západním Berlínem byla uzavřena na 13. srpna 1961.
Na této fotografii z 18. srpna staví dělníci zeď na Postupimském náměstí
za přísného dohledu východoněmecké policie.

Berlínská zeď měla zastavit odliv inteligence z východního Německa
Po druhé světové válce si Berlín rozdělily vítězné mocnosti. A hlavní město poraženého Německa právě v srpnu 1961 pocítilo, že vztahy válečných spojenců ochladly v poválečné době na bod mrazu. Sovětský blok postavil kolem svého východního Berlína zeď. Byly to vlády členských států Varšavské smlouvy, které navrhly Lidové sněmovně a vládě Německé demokratické republiky (NDR), "aby byl na hranici západního Berlína zaveden takový pořádek, který by účinně překazil podvratnou činnost proti zemím socialistického tábora".
V noci na 13. srpna 1961 začala na dělící čáře mezi východní a západní částí Berlína vyrůstat zeď, která neměla chránit obyvatele před napadením města, ale zabránit jim v pohybu mezi oběma částmi. Jen od ledna do srpna 1961 totiž uprchlo na západ 160 tisíc lidí.
Až do 12. srpna 1961 byly hranice mezi západními sektory Berlína a jeho východní částí, která se stala hlavním městem NDR, zcela otevřené a pohyb obyvatelstva volný. Jen na několika přechodech se víceméně formálně prováděla kontrola vozidel.
Západní rozvědky přinášely zprávy o záměru postavit zeď už od počátku léta 1961. Stranický a státní šéf NDR Walter Ulbricht však tuto myšlenku ještě v červnu popíral a na přímý dotaz západoněmecké novinářky odpověděl, že "nikdo nemá v úmyslu stavět nějakou zeď", a tvářil se, jako by mu takovou myšlenku z Bonnu podsouvali. Věc pak spadla z čistého nebe a zaskočila prý i tehdejšího západoberlínského starostu Willyho Brandta.

Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel
K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale spokojily se s namířením děl nad pancéřové věže sovětských protějšků. Poslední díra v železné oponě tak začala 13. srpna 1961 rychle mizet.
Po zavedených opatřeních mohli občané NDR překročit hranice do Západního Berlína jen na zvláštní povolení, "pokojní občané Západního Berlína" pak mohli do tzv. demokratického Berlína vstupovat po předložení západoberlínského osobního průkazu.
V první etapě byla postavena 45,1 km dlouhá zeď, vysoká až 3,7 metru. V průběhu dalších let dovedli východoněmečtí komunisté stavbu ke zrůdné dokonalosti. Postupně bylo vybudováno ochranné vojenské zařízení podél celé hranice Západního Berlína v celkové délce 165,7 km. Podél zdi vyrostlo opevnění, skládající se z příkopů, překážek a zátarasů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílných zařízení.
S betonovým monstrem skoncovali obyvatelé Berlína až po osmadvaceti letech, 9. listopadu 1989.

Od roku 1949 zamířily na Západ téměř 3 miliony hlavně vzdělaných obyvatel
Berlíňané přebíhali do západních sektorů, skákali z dosud nezabetonovaných oken hraničních domů. Kvůli svobodě za zdí položilo život přes 200 lidí, dalších 75 000 bylo posláno do vězení za nedovolené opuštění NDR. Ti ostatní se stali vězni ve vlastním městě na dlouhých 28 let.

Historici se dlouho přeli, zda byl za výstavbu Berlínské zdi zodpovědný východoněmecký vůdce Walter Ulbricht (vpravo) nebo jeho sovětský protějšek Nikita Chruščov

Historici se dlouho přeli, zda byl za výstavbu Berlínské zdi zodpovědný východoněmecký vůdce Walter Ulbricht (vpravo) nebo jeho sovětský protějšek Nikita Chruščov.
Nově objevený ruský dokument, který podrobně popisuje setkání obou mužů z 1. srpna 1961 -
jen několik dní předtím, než zeď šla nahoru - naznačuje, že podnět přišel od Chruščova.

Berlínská zeď existovala 28 let a téměř tři měsíce
S budováním hraničních zátarasů na přibližně 1400 kilometrů dlouhých hranicích mezi oběma německými státy začal východoněmecký režim už v roce 1952.
V noci z 12. na 13. srpna 1961 uzavřeli východní Němci komunikace do západních sektorů Berlína. V první fázi byly ulice přehrazeny ostnatým drátem a jednoduchými náspy, které však rychle nahradily betonové panely a tvárnice.
Nejviditelnější byla bezmála čtyři metry vysoká obvodová zeď z železobetonových prefabrikátů, případně ocelových dílců. Směrem do vnitrozemí k ní přiléhala několik desítek metrů široká zóna, přezdívaná pásmo smrti, kde byly strážní věže, cesty pro rychlý zásah pohraničníků a různé překážky jako příkopy, protitankové zábrany, koridory se služebními psi a světelné stěny. Na konci pásma smrti se nacházel ještě signalizační plot, který upozorňoval na pokusy o narušení zóny.
Berlínská zeď dosahovala v roce 1989 délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Zbylých zhruba 112 kilometrů tvořila hranice mezi Západním Berlínem a ostatním územím NDR, které jej obklopovalo.
Prvním člověkem, který střelbu východoněmeckých pohraničníků nepřežil, byl 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin. Poslední obětí střelby se v noci z 5. na 6. února 1989 stal dvacetiletý Chris Gueffroy. Informace o počtu osob, které zemřely při překonávání zdi, se různí – nejméně 136 lidí.
Zeď byla po svém pádu v listopadu 1989 postupně rozebrána. Úlomky si lidé odnášeli jako suvenýry, velké dílce se prodávaly, čímž východoněmecká vláda získala asi dva miliony marek, které byly věnovány na dobročinné účely.

Zdroj:
Internet

Východoněmečtí vojáci pozorují, jak pokračuje stavba Berlínské zdi

Východoněmečtí vojáci pozorují, jak pokračuje stavba Berlínské zdi.

Lidé v západní části Berlína přihlížejí stavbě Berlínské zdi

Lidé v západní části Berlína přihlížejí stavbě Berlínské zdi.

Postupimské náměstí v roce 1962

Postupimské náměstí v roce 1962.
Berlínská zeď byla 165,7 kilometrů dlouhá bariéra z betonu a ostnatého drátu,
která obepínala západní části města a ostatní území NDR, které jej obklopovalo.

Na fotografii z 26. srpna 1961 mávají dvě ženy v západním Berlíně své rodině ve východním Berlíně

Na fotografii z 26. srpna 1961 mávají dvě ženy v západním Berlíně
své rodině ve východním Berlíně.

Peter Fechter byl jednou z prvních obětí Berlínské zdi

Peter Fechter byl jednou z prvních obětí Berlínské zdi.

Památník obětem Berlínské zdi

Památník obětem Berlínské zdi.
Nejméně 136 lidí zemřelo při pokusu překonat Berlínskou zeď.

Hranice do západního Berlína byla konečně otevřena 9. listopadu 1989

Hranice do západního Berlína byla konečně otevřena 9. listopadu 1989.
Na fotografii z horní části Berlínské zdi slaví Němci 10. listopadu 1989 otevření hranic.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
2. sv. válka, Východní fronta, SSSR. 22. října 1941 kvůli mizernému počasí a stále silnějšímu odporu Němci zastavují operaci Tajfun

Virtuální galerie
Více zde.
Zátiší s broskvemi, kolem roku 50, přibližně 35 x 34 cm

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Einsteinova věž v Postupimi v Německu

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
21. srpen 1968 - Osobní svědectví o 21. srpnu (1968: Kamila Moučková)

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1908

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1972 - Hokejový gól století


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!