Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

15. srpen 1534

15. srpna 1534 Ignác z Loyoly založil v Montmartru katolický řeholní řád Tovaryšstvo Ježíšovo.

Jezuité, latinsky Societas Jesu, Tovaryšstvo Ježíšovo – řád řeholních kleriků založený 1534 v Paříži Ignácem z Loyoly. Při vysokých nárocích na členy dosáhli rychle úspěchů v misijní činnosti (Jižní Amerika, Čína, Japonsko), školství, vědě a též značného politického vlivu. V českých zemích působili od 1556, měli hlavní podíl na protireformaci. 1773 řád zrušen papežem Klementem XIV., plně obnoven 1814.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Ignác z Loyoly, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova

Ignác z Loyoly, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova.

Kdo byli jezuité?
Nemáme naději několika řádky podat vyčerpávající charakteristiku. Taktak stihneme všimnout si hlavních rysů řehole plné protikladů… První: Těžištěm činnosti jezuitů nebylo ani tak hájení vlastní katolické věrouky jako zájmů papežské stolice. Více než vojáky Krista stali se příslušníci tovaryšstva vojáky Říma. Zatímco jiní řeholníci skládali tři sliby Bohu, totiž slib (duchovní) čistoty, skromnosti a poslušnosti, jezuity vázal ještě čtvrtý: přísahali sloužit také "viditelnému zástupci Boha na zemi, takže cokoli papež poručí, ve všem všudy bez váhání a výmluv uposlechnou". Bezvýhradné podřízení ideologii Vatikánu, fanatická víra v oficiální dogmata, a tedy i nesmiřitelnost vůči všem věroučným odchylkám, to byl princip, předurčující významnou pozici jezuitů v zápase s reformací. Druhý podstatný rys: Absolutní disciplinovanost ve všem. Vojensky strohý, přitom náročný pracovní, studijní i kázeňský režim noviců i scholárů (studentů), dirigovaný od hodiny k hodině, ve dne i v noci. Principy subordinace jako v armádě: Generál řádu, doživotně volený tzv. kongregací, požíval naprosté autority, přičemž žebříček slepé poslušnosti vedl přes superiory a provinciály dolů, až do ubytoven noviců a scholárů, ba do jejich mozků a srdcí. Tak na skromné vycházky směli frekventanti jezuitských škol jen ve dvojicích, jmenovaných a obměňovaných představeným. Na koleji i venku byl přítel příteli nejen vychovatelem, také dozorcem a dokonce denunciantem, neboť povinnost přikazovala oznamovat nadřízeným každý cizí přestupek proti kázni či víře. Systém nemilosrdně přísné výchovy, izolované od světských záležitostí, se do značné míry podobal modernímu "vymývání mozků", neboť indoktrinace členů tovaryšstva trvala dlouhá léta (2 roky noviciátu, 3 roky filosofie, 6 let učitelování, pak teprve případná studia theologie) a totálně postihovala všechny složky osobnosti. Na druhé straně jezuité právě díky extrémní náročnosti dosáhli ve výchově dorostu, a na mládež se zaměřili především, vynikajících výsledků. A to byl třetí podstatný rys jezuitství: Řád tovaryšstva Ježíšova měl ve své době nejlépe propracované učební osnovy, nebál se zavádět nové výchovné a pedagogické metody, z jezuitských škol vycházeli mimořádně vzdělaní, připravení, energičtí a aktivní lidé. Už duchovní otec řehole Ignác z Loyoly vypracoval systém cvičení "tří mohutností" - paměti, rozumu a vůle. Stanovil řadu mravních i zcela praktických zásad, směřujících k tomu, aby z příslušníků řádu rostli skromní, "k životu lhostejní" (= světskými věcmi nezotročení), znalí a energičtí lidé, usilující o napodobení dokonalosti Krista. Hle, obrátili jsme minci na rub: Je nepopiratelnou skutečností, že jezuité sehráli roli katolických fanatiků v boji s reformací. Současně však platí, že přispěli významnou hřivnou do vývojového procesu vědy a kultury, zejména svou osvětovou, pedagogickou a vzdělávací činností.

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 3 /Od nástupu Habsburků (1526) k pobělohorskému stmívání (1627)/, Baronet, 1994

Portrét Ignáce z Loyoly od Petera Paula Rubense

Portrét Ignáce z Loyoly od Petera Paula Rubense.

Ignác z Loyoly
Ignác z Loyoly, který byl roku 1622 svatořečen, pocházel z rozhraní Španělska a Francie. Narodil se v roce 1491 urozeným rodičům, v mládí pobýval u královského dvora a stal se dobrým válečníkem. Při bojích proti Francii byl těžce zraněn u pevnosti Pamplona. Při léčení, na pomezí života a smrti, se rozhodl skoncovat se světským životem. V poměrně pozdním věku začal usilovně studovat na univerzitách a spolu s přáteli založil společenství, které mělo sloužit větší boží slávě (vybral si i heslo, které tato slova hlásá: "Ad maiorem Dei gloriam" - to znamená "K větší slávě boží") a působit ve prospěch katolického náboženství. Ignác z Loyoly zemřel roku 1556.

Bylo by s prospěchem, kdyby všechny kacířské knihy, kolik se jich bedlivým pátráním najde u knihkupců a soukromníků, byly buď páleny, anebo vyváženy ven ze všech královských zemí ... Ale o upalování kacířů a o zavedení inkvizice v těch zemích nemluvím, poněvadž se to jeví nad chápavost Německa, v jakém je nyní stavu. Kdo nazve kacíře evangelíky, tomu by měla být uložena nějaká pokuta, aby se zlý duch neradoval, že si nepřátelé evangelia a kříže Kristova osobují jméno, které je v rozporu s činy. A měli by být nazýváni svým vlastním jménem, kacíři, aby se lidé zhrozili při pouhém vyslovení jména těch, kdo jsou takoví, a smrtonosný jed nebyl zakrýván rouškou spásného jména."

(Ignác Z Loyoly v listu Petru Canisiovi 13. srpna 1554; překlad V. Čápová)

Papež Pius VII., který od počátku svého pontifikátu pracoval na obnovení řádu

Papež Pius VII., který od počátku svého pontifikátu pracoval na obnovení řádu.
Již v roce 1801 jej fakticky povolil na ruském území a po několika dalších místně ohraničených rozhodnutích své úsilí završil v roce 1814, kdy řád obnovil celosvětově.

Freska Potvrzení regulí jezuitského řádu v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci

Freska Potvrzení regulí jezuitského řádu v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci zobrazuje,
jak Ignác z Loyoly přijímá papežskou bulu Regimini militantis Ecclesiae od papeže Pavla III.
Namaloval Jan Kryštof Handke po roce 1743.

Papežská univerzita Gregoriana je jednou z papežských univerzit města Říma

Papežská univerzita Gregoriana je jednou z papežských univerzit města Říma.
Hlavní budova univerzity.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. srpna 1609 Rudolf II. Habsburský podepsal Majestát na svobodu náboženskou pro Slezsko

Virtuální galerie
Více zde.
Derain André: Most Charing Cross, 1906, 80 x 100 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
31. srpen 1997 - Den, kdy zemřela princezna Diana

Historie olympiád
Více zde.
Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 2002 - Zlato za světový unikát


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!