16. srpen 1744
16. srpna 1744 byla zahájena vpádem pruského krále Fridricha II. Velikého do Čech druhá slezská válka.
Fridrich II. Veliký z dynastie Hohenzollernů, 1712-1786, od 1740 pruský král; vrcholný představitel pruského osvícenského absolutismu a vojenské expanze. Podstatně rozšířil území Pruska – 1740 obsadil Slezsko, 1744 zdědil východní Frísko a 1772 se podílel na prvním dělení Polska (ziskem Západního Pruska spojil území Braniborska a Východního Pruska). Proslul jako vynikající vojevůdce. V sedmileté válce 1756-63 uhájil existenci Pruska a pozvedl je na úroveň evropské velmoci vážně konkurující Habsburkům v říši.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Pruský král Fridrich II. (1740-1786) nazývaný v Německu Veliký a Jediný.
Byl vzdělaný a ovlivněný osvícenstvím, vedl však četné dobyvačné války.
Pruské království, jež vzniklo z kurfiřtství braniborského
a vévodství pruského roku 1701,
se za jeho vlády velmi rozšířilo.
Pruský král Fridrich II.
V mládí byl vychováván důstojníky k vojenské disciplíně a k panovnickým povinnostem. Raději však četl díla osvícenců, zajímal se o krásnou literaturu a hudbu, což vedlo ke konfliktu s otcem, králem Fridrichem Vilémem I. V roce 1730, jako osmnáctiletý, se neúspěšně pokusil o útěk do Anglie. Za trest, a aby byl zlomen jeho odpor, musel přihlížet popravě svého přítele a společníka na útěku poručíka Katteho. Poté byl žalářován a dále pod otcovým dohledem vzděláván v Küstrinu na Odře. Obdivoval francouzského osvícence Voltaira, s nímž si dopisoval a kterého později pozval do Berlína a Postupimi. V roce 1740 usedl na otcův trůn a okamžitě zahájil válku s Marií Terezií o dědictví císaře Karla VI. V krvavých a dlouhých válkách získal Slezsko a Kladsko s převahou protestantského obyvatelstva. Zisk těchto území uhájil s velkými obtížemi i za sedmileté války. Po zdrcující porážce u Kolína v červnu 1757 byl do půl roku schopen s daleko méně početnou armádou zvrátit nepříznivý vývoj událostí opět ve svůj prospěch. Fridrichovo válečné umění vítězit skvělou taktikou a s menší, ale dokonale vycvičenou armádou se stalo vzorem například pro Napoleona.
Merkantilistická hospodářská politika, územní zisky a dobře vycvičená armáda učinily z Pruska další evropskou velmoc.
Osvícené ideály se Fridrich II., zvaný Veliký, snažil přenést do vlastních vladařských rozhodnutí. Zakládal manufaktury, banky, řemeslnické školy a obchodní společnosti. Dal vysoušet bažiny, zval do země cizí odborníky bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení. Jeho osvícenství však mělo jasné meze: Vždy sledovalo posilování vlastní královské moci a velmocenských zájmů Pruska. Mnohokrát se neštítil ve jménu těchto cílů použít prostředky, které byly v protikladu s obvyklými mravními zvyklostmi. Měl mnoho nepřátel, ale také příznivců. Jeho velkým obdivovatelem byl například nejstarší syn Marie Terezie, budoucí císař Josef II.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005
Král Fridrich II., muž prahnoucí po moci.
Bitva u Zorndorfu v sedmileté válce: Prusko poráží Rusko.
Fridrich Veliký po návštěvě vojenských manévrů.
Fridrichova společnost v Sanssouci na obraze Adolpha Menzela (1850).
Král na venkově – sklizeň brambor v Poodří.
Fridrich a Voltaire v Sanssouci.
Široké vstupní schodiště a průčelí zámku Sanssouci v Postupimi.
Zlatá Fridrichova tabatěrka.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|