Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

23. srpen 1939

23. srpna 1939 si Hitler a Stalin rozdělili Východní Evropu. V Moskvě byl podepsán pakt o neútočení mezi nacistickým Německem a komunistickým Sovětským svazem.

Pakt Ribbentrop-Molotov
"Pakt Ribbentrop-Molotov"
je historická smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a komunistickým Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, který byl ministrem zahraničí v stalinském Sovětském svazu.
Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz (Operace Barbarossa).
Ve světě je o výročí podpisu paktu antikomunisty držen Den obětí nacismu a komunismu (v anglickojazyčných zemích Black Ribbon Day), v pobaltských zemích je slaven jako oficiální státní svátek. Rezoluce Parlamentního shromáždění OBSE požaduje, aby se stal oficiálním evropským svátkem.

Zdroj:
Internet - více zde

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení.
Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava).

Hitler a Stalin si rozdělili Východní Evropu
Politika Sovětského svazu byla před vypuknutím druhé světové války orientována na spojenectví se západními mocnostmi, druhá varianta ale počítala i s dohodou s Německem. Vrcholem "námluv" sovětského vůdce Josifa Stalina s hitlerovským Německem se stala německo-sovětská smlouva o neútočení. Pakt Ribbentrop-Molotov byla podepsána v Moskvě 23. srpna 1939. Jméno má smlouva po příjmeních dvou vyjednavačů, kterými byli Hitlerův ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov, ministr zahraničí ve stalinském Sovětském svazu. Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a ani se nespojí s jejími nepřáteli. V tajném dodatku se signatáři také dohodli na rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě.
Podle historiků se Stalin po takzvané mnichovské dohodě z roku 1938 zřekl myšlenky kolektivní bezpečnosti a vrátil se k využívání rozporů mezi jednotlivými západními mocnostmi k prosazování vlastních záměrů. Jednání s Británií a Francií se protahovala a historici se dodnes nemohou shodnout, kdo byl na vině nezdaru. Británii a Francii například znepokojovaly územní požadavky Sovětského svazu, podle Moskvy jí zase Západ nic nenabízel. Podle některých historiků byla na straně Británie patrná nechuť se s Moskvou dohodnout.

Pakt navrhlo Německo
Nacistický vůdce Adolf Hitler ale tlačil na Sověty, protože případná dohoda by mu uvolnila ruce při plánovaném přepadení Polska. Plusem pro Němce v tomto období bylo, že se Stalin údajně obával, že by ho při případném konfliktu s Německem nechali západní partneři na holičkách, a Berlínu ani nevadily ruské územní požadavky.
Moskva tak nakonec přijala nabídku Německa na uzavření obchodní smlouvy a na normalizaci a zlepšení vztahů a rusko-německé jednání završil německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop svou návštěvou Moskvy, kde podepsal 23. srpna 1939 s Molotovem Smlouvu o neútočení. Obě strany se v paktu zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli.

První oběť smlouvy: Polsko
Ke smlouvě byl připojen tajný protokol, ve kterém si SSSR a Německo rozdělily sféry vlivu v Evropě. Německo se vzdalo ve prospěch SSSR politických zájmů v Pobaltí (kromě Litvy), ve Finsku a v rumunské Besarábii a dohoda také určila budoucí podobu Polska. To podle historiků doplatilo na německou rozpínavost a na sovětskou snahu po odplatě za porážku z roku 1920.
Německá armáda vpadla do Polska ze západu 1. září 1939 a 17. září nastoupila z východu Rudá armáda. Na konci měsíce pak Německo a SSSR uzavřely smlouvu o hranicích a přátelství. Do sféry vlivu SSSR připadla nakonec i Litva a jedním z důsledků takzvaného čtvrtého dělení Polska byl i katyňský masakr, při kterém sovětská tajná policie postřílela tisíce zajatých polských důstojníků. Dva dny po napadení Polska sice vypověděly Británie a Francie Německu válku, Polsku ale nepomohly.

Boje s Finskem a v Pobaltí
SSSR poté začal naplňovat další body dodatku. Výsledkem ruské agrese ve Finsku, tzv. "zimní války", za kterou byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů, se stal tzv. Moskevský mír z března 1940, v němž Finové Rusům postoupili Karelskou šíji a část východní Karélie. Finsko si ale udrželo nezávislost. V roce 1940 SSSR násilně anektoval pobaltské státy a Rumunsko impériu odstoupilo Besarábii, na jejímž území vznikla Moldavská SSR.

Barbarossa ukončila spojenectví
Po Hitlerově tažení na západní frontě rostl německý zájem o jihovýchodní Evropu a ve vztazích mezi Německem a SSSR se začaly objevovat třecí plochy. Přes četné informace o plánu Barbarossa na napadení SSSR Stalin nevěřil, že by ho Hitler mohl zradit. Útok začal 22. června 1941. Po přepadení SSSR byly všechny tři pobaltské země okupovány nacistickými vojsky, v roce 1945 je však znovu obsadila sovětská armáda a nezávislost získaly tyto země až v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.

Zdroj:
Internet - více zde

Josif Vissarionovič Stalin a Joachim von Ribbentrop (Moskva 23. srpen 1939)

Josif Vissarionovič Stalin a Joachim von Ribbentrop (Moskva 23. srpen 1939).

Tajný dodatkový protokol k paktu o neútočení z 23. srpna 1939

Tajný dodatkový protokol k paktu o neútočení z 23. srpna 1939.

Pakt o neútočení ze srpna 1939 očima soudobého anglického karikaturisty

Pakt o neútočení ze srpna 1939 očima soudobého anglického karikaturisty.

Mapa rozdělení Polska dle Paktu

Mapa rozdělení Polska dle Paktu.

Mapa rozdělení Polska po korekci z 28. září 1939

Mapa rozdělení Polska po korekci z 28. září 1939.

Sovětští a němečtí vojáci v polském Lublinu (29. září 1939)

Sovětští a němečtí vojáci v polském Lublinu (29. září 1939).

Ribbentrop a Molotov se vítají v Berlíně (listopad 1940)

Ribbentrop a Molotov se vítají v Berlíně (listopad 1940).

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. září 1633 byl Galileo Galilei souzen Inkvizicí, že Země obíhá kolem Slunce

Virtuální galerie
Více zde.
Morisotová Berthe: Přístav v Lorientu, 1869, 44 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Tančící dům v Praze

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
28. červen 1914 - Den, kdy byl spáchán atentát v Sarajevu

Historie olympiád
Více zde.
Los Angeles 1984

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Box, 1997 - Mike Tyson kouše ucho


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!