Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

25. srpen 1530

25. srpna 1530 se narodil ruský car Ivan IV. Vasiljevič Hrozný.

Ivan IV. Vasiljevič Hrozný, 1530-1584, ruský panovník; od 1533 kníže, 1547 se prohlásil za prvního ruského cara. Provedl zásadní reformy ruského feudálního státu; za jeho vlády zřízena opričnina; posílena ústřední moc, 1550 vydal soubor zákonů; k ruskému teritoriu připojil kazaňský a astrachaňský chanát.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Ruský car Ivan IV. Vasiljevič Hrozný

Ruský car Ivan IV. Vasiljevič Hrozný.

Poměry v Rusku
Také nejvýchodněji položený evropský stát, Moskevská Rus, prožíval v 16. století mocenský vzestup spojený s upevňováním panovnické moci. Jeho postavení se ještě zvýraznilo za vlády Vasilije III. a zejména za panování jeho syna Ivana IV. zvaného Hrozný. Velká rozloha země, její zaostalost, tradice a dlouhé soužití s Tatary ovšem způsobily, že se panovnický systém na Moskevské Rusi blížil více orientální krutovládě než zvyklostem běžným v soudobé Evropě. Ivan IV., od roku 1533 moskevský kníže, se ujal samostatné vlády roku 1547, kdy se prohlásil za svatého, Bohem korunovaného cara a samovládce Rusi.
Hlavním cílem Ivanovy politiky se stal zápas proti bojarům, představitelům vysoké ruské šlechty. V tomto boji se car opřel o polovojenskou organizaci takzvaných opričniků, z níž chtěl vybudovat ruskou obdobu systému lenní závislosti. Způsob vlády, který nastoupil Ivan IV. a jehož smyslem bylo soustředit v panovníkových rukou veškerou moc, se v ruských poměrech označuje jako samoděržaví. Ivan Hrozný se též zasloužil o reformu státní správy a územní rozšíření své říše.
Po Ivanově smrti panoval místo slabomyslného cara Fjodora jeho švagr Boris Godunov, který se po carově skonu ujal v letech 1598-1605 přímé vlády. Země se však postupně dostávala do špatné situace, takže sami Rusové označují dobu po smrti Ivana IV. Hrozného jako smutnoje vremja (tj. smutné časy).

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Car Ivan IV. Hrozný způsobil nástupnické problémy

Car Ivan IV. Hrozný způsobil nástupnické problémy,
když v záchvatu zuřivosti zabil careviče Ivana, jediného možného dědice trůnu.
Zpočátku slibná vláda Ivana IV. tak nakonec vedla k rozvratu v zemi, kde vypukly boje o trůn.

Okamžik, kdy si car uvědomil, že zabil vlastního syna

Okamžik, kdy si car uvědomil, že zabil vlastního syna,
zachytil na svém obraze ruský malíř Ilja Jefimovič Repin (19. století).

Trůn Ivana IV., který pochází z Byzance

Trůn Ivana IV., který pochází z Byzance.

Ivan předvádí své poklady vyslanci anglické královny Alžběty I.

Ivan předvádí své poklady vyslanci anglické královny Alžběty I.

Tajná policie na koních
Ivan IV. okamžitě zřídil elitní strážní oddíl v síle 6000 mužů zvaný opričnici. Tito jezdci v černých stejnokrojích a na vranících naplňovali svůj vlastní zákon - byli to obávaní předchůdci tajné policie působící v diktátorských režimech 20. století. Na sedlech koní měli znak tvořený psí hlavou a koštětem, jenž měl symbolizovat, že budou pronásledovat zrádce a na Rusi udělají pořádek. Věrnost opričniků si Ivan zajistil tím, že jim rozdal půdu odebranou zapuzeným bojarům a v Moskvě jim přidělil celé ulice a předměstí. Jádro této organizace, tvořené 300 muži, založilo jakési nepravé mnišské "bratrstvo". Tito lidé pořádali náboženské obřady, po nichž následovala shromážděni, kde před carovýma očima mučili vězně.

Text převzat z:
Kdy, Kde, Proč & Jak se to stalo, Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o. Praha, 1997

Horkokrevný i chladnokrevný

Horkokrevný i chladnokrevný.
Ivan Hrozný dostál svému přídomku, když v návalu nezvládnutelného vzteku
zabil svého staršího syna Ivana. Tohoto činu až do konce života litoval a došel k přesvědčení,
že synova smrt byla božím trestem za jeho vlastní hříchy.
Pokud ovšem šlo o tisíce Rusů, kteří byli za jeho mnohaleté hrůzovlády zbičováni,
zmučeni nebo oběšeni, výčitkami svědomí nijak netrpěl.

Ruský car Ivan IV. Vasiljevič Hrozný

Ruský car Ivan IV. Vasiljevič Hrozný.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za společného pražského arcibiskupa katolíků i kališníků Jan Rokycana

Virtuální galerie
Více zde.
Impresionista Sisley Alfred: Louka, 1875, 55 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Katedrála Notre-Dame v Remeši ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
14. únor 1945 - Den bombardování Drážďan

Historie olympiád
Více zde.
Londýn 1944 - hry se nekonaly v důsledku 2. světové války

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Šipky, 2010 - Devítihodová hra v šipkách


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!