28. srpen 1867

28. srpna 1867 byly do Prahy z Vídně trvale navráceny české korunovační klenoty.

Korunovační klenoty, obřadné odznaky vladařské moci užívané při korunovaci. Původně užívané byzantskými panovníky, později i v Německu a ostatní Evropě.
České korunovační klenoty: svatováclavská koruna, žezlo, říšské jablko, nádoba na olej, tzv. meč sv. Václava, korunovační šat (zachován plášť a pás spodního roucha).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Svatováclavská koruna (originál).

Korunovační klenoty
Pražský hrad, jeho chráněná oblast včetně archeologických nálezů, je uznáván za Národní kulturní památku č. 1. Na dalším místě v pořadí našich památek jsou České korunovační klenoty. Uloženy jsou trvale na Pražském hradě, a také vystaveny mohou být jen na jeho území. Bývá to však při zcela mimořádných událostech. Naposledy byly klenoty vystaveny v dubnu 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku samostatné Československé republiky. O vystavení korunovačních klenotů má právo rozhodnout výhradně prezident republiky.

Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Byly uloženy v chrámu sv. Víta na Hradě, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Vyhrazena jim byla zvláštní skříň, opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů. I když se později místo jejich uložení měnilo, tradice se sedmi klíči se udržela.

Hodnotu Českých korunovačních klenotů nelze v penězích vůbec vyjádřit. Kromě nedocenitelné hodnoty historické se staly i vzácným symbolem české státnosti.

Soubor tvoří Svatováclavská koruna  Karla IV., k ní náležející pouzdro a poduška, královské žezlo  a jeho pouzdro, královské jablko  a jeho pouzdro, korunovační plášť a další oděvní součásti: pás, manipul, štola a hermelínový límec. Ve středověku patřily k souboru ještě prsten, zlaté náramky a křišťálová nádoba na sv. olej.

Zdroj:
Internet - více zde

České korunovační klenoty.

Královské jablko.

Královské žezlo.

Korunovační plášť.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci lidského srdce

Virtuální galerie El Greco: Kristus v domě Šimonově, kolem 1608

Architektura Romantická architektura - Zámek Konopiště

Slavné a významné dny v historii 22. červen 1941 - Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz

Historie olympiád Paříž 1900

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1908 - Srdceryvný maraton