10. září 1898

10. září 1898 byla rakouská císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sissi, zavražděna italským anarchistou Luigim Luchenim.

Alžběta Bavorská
Alžběta Amálie Evženie (24. prosince 1837, Mnichov – 10. září 1898, Ženeva) (německy: Elisabeth Amalie Eugenie in Bayern), známá pod přezdívkou Sissi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna a předposlední česká královna.

Zdroj:
Internet - více zde

Alžběta Bavorská, zvaná Sissi, byla manželkou Františka Josefa I.

Alžběta Bavorská (1837 – 1898)
Alžběta, manželka císaře a krále Františka Josefa I., pocházela po obou rodičích z rodu bavorských Wittelsbachů. Její otec Maxmilián patřil k vévodské větvi tohoto rodu, matka Marie Ludovika pak byla nejmladší dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Alžběta, která se narodila na Štědrý den roku 1837 v Mnichově, vyrůstala v nekonvenčním a svobodymilovném prostředí v podhůří bavorských Alp. Její život však zcela proměnila návštěva lázní Bad Ischlu, kam doprovázela matku a starší sestru Helenu. Ta byla vyhlédnuta za manželku rakouského císaře Františka Josefa I. Na sňatku se shodly obě matky, Marie Ludovika a arcivévodkyně Žofie, jež byla její starší sestrou. Mladý císař byl však natolik okouzlen patnáctiletou Alžbětou, že plány rodičů zcela převrátil a po dvou letech si prosadil sňatek se svou o sedm let mladší sestřenicí. Mladí novomanželé představovali ve své době ideální panovnický pár, obdivovaný v celé monarchistické Evropě.
Pod povrchem okázalého štěstí manželů však doutnal latentní spor. Alžběta se cítila příliš svazována strnulou dvorskou etiketou, navíc téměř hned po svatbě propukly spory mezi svobodymilovnou snachou a její příliš autoritativní tchyní. Vyvrcholením těchto rozporů byl Alžbětin odchod ode dvora, když arcivévodkyně Žofie převzala výchovu následníka trůnu Rudolfa. Spory obou žen duševně vyčerpávaly především císaře Františka Josefa I., jenž se zmítal mezi láskou ke své manželce a synovskou úctou k matce. Nakonec se Alžbětě podařilo prosadit svou a zvláště při výchově nejmladší dcery Marie Valerie se nedala spoutat žádnými požadavky etikety.
Kromě rodinných sporů zasahovala císařovna Alžběta také do vnitropolitických problémů. Zatímco na vídeňském dvoře převládala nechuť vůči uherským stavům, císařovna Alžběta se stala rozhodnou zastánkyní Maďarů a svým neustálým tlakem přivedla císaře Františka Josefa I. k rakousko-uherskému vyrovnání a ke korunovaci uherským králem. Dodnes je v Maďarsku pro svou náklonnost k zemi a jejímu obyvatelstvu uctívána a považována za "národní" královnu.

Text převzat z:
Fidler, J.: České královny, Fragment, Havlíčkův Brod, 2004

Císařovna Alžběta na obraze od Franze Xavera Winterhaltera (1864).

Císařovna Alžběta na obraze od Franze Xavera Winterhaltera (1865).

Alžběta u příležitosti uherské korunovace, fotografie Emila Rabendinga (1867).

Erb Alžběty Bavorské.

Letní zámeček Achilleion - nádherný palác,
který si nechala vystavět na ostrově Korfu císařovna Sissi.
Dokončen byl roku 1890 včetně sloupové kolonády s množstvím soch.
Kolem sídla se rozprostírá krásný park se sochami inspirovanými řeckou mytologií.
Jsou zde sochy devíti Múz, Vítězný a umírající Achilles a jiné. Nechala zde vystavět
malou svatyni se sochou svého oblíbeného básníka Heinricha Heineho. Po tragické smrti jejího syna, korunního prince Rudolfa, dala v Achilleionu umístit i Rudolfovu sochu.

Sissi proslula péčí o své tělo a vlasy.
Hodně sportovala, střídmě se stravovala a hlídala si svou tělesnou váhu.
Takto vypadal její pás po celý život.

Císařovna Alžběta Bavorská.

Vražedný útok na císařovnu Alžbětu (Ženeva, 10. září 1898).

Tělo zavražděné císařovny Alžběty.

Sarkofágy Františka Josefa I., jeho manželky Alžběty
a jejich syna Rudolfa v kryptě kapucínského kostela ve Vídni.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák