12. září 490 př. n. l.

12. září 490 př. n. l. vojevůdce Miltiades vyvedl athénské vojsko na planinu u města Marathonu, kde se vylodila perská přesila, a skvělou taktikou dosáhl nečekaného a slavného vítězství, takže se Peršané s velkými ztrátami stáhli zpátky na lodě.

Miltiadés Mladší, †489 př. n. l., athénský vojevůdce; jako stratégos se proslavil 490 př. n. l. vítězstvím nad Peršany u Marathónu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Miltiadés Mladší, zemřel 489 př. n. l.,
athénský vojevůdce;
jako stratégos se proslavil 490 př. n. l. vítězstvím nad Peršany u Marathónu.

Bitva u Marathonu
Jakmile tedy byli rozestaveni a oběti dopadly příznivě, tehdy, sotvaže Athéňané dostali povel, hnali se na barbary klusem... Peršané pak vidouce, že se blíží klusem, chystali se je uvítat a měli za to, že je to od Athéňanů bláznovství, a to docela zhoubné; viděli totiž, že jich je málo a ti že ještě na ně útočí v běhu, nemajíce jízdy ani lučištníků... Athéňané však, jakmile se houfně s barbary srazili, bojovali obdivuhodně... Bojovalo se pak u Marathonu dlouhý čas. Uprostřed šiku vítězili barbaři... a učinivše průlom, pronikali do vnitrozemí, ale na obou křídlech byli vítězi Athéňané a Platajští. Jsouce tedy vítězi, nechali odraženou část barbarského vojska prchat, a spojivše křídla, bojovali s těmi, kteří prolomili střed; a zvítězili Athéňané... V této bitvě u Marathonu padlo barbarů na 6400 mužů, Athéňanů pak 192.

(Herodotos, Dějiny)

Přilba, v níž Miltiades bojoval u Marathonu,
daroval ji nejvyššímu bohu Diovi jako dík za vítězství v bitvě.

Marathónská pláň dnes.

Perský král Dareios I. podle představy řeckého malíře (4. st. př. n. l.).

"Nesmrtelní" tělesná stráž perského krále Dareia I. na reliéfu v královském paláci v Susách. Osobní královu gardu tvořilo 10 000 elitních vojáků. Své přízvisko získali díky tomu, že když někteří z nich padli, byla garda okamžitě doplněna na původní počet.

Rekonstrukce perských lodí, které přistály u Marathonu před bitvou.

Falanga řeckých hoplitů (kresba ze současnosti).

Na tomto místě byli pohřbení padlí Atéňané z bitvy u Marathónu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 19. dubna 1943 německé jednotky zahájily rozsáhlý útok na varšavské ghetto, čímž začala jeho konečná likvidace

Virtuální galerie Léger Fernand: Střechy Paříže, 1912, olej na plátně, 92 x 65 cm, Biot Musée Fernand Léger

Architektura Románský sloh - Roubený kostel v Urnesu v Norsku

Slavné a významné dny v historii 21. prosinec 2012 - Den údajného konce světa

Historie olympiád Tokio 1964

Slavné okamžiky v dějinách sportu Box, 1975 - Thrilla In Manila