18. září 1940

V rámci "Bitvy o Británii" bombardovala německá Luftwaffe od 7. do 30. září 1940 intenzívně Londýn a další anglická města. Luftwaffe při náletech urpěla ohromné ztráty. 30. září 1940 byly tyto nálety zrušeny.

Vzdušná válka, Británie
Pět set bombardovacích a šest set stíhacích letounů začalo ohromnými nálety nazývanými Blitz bombardovat Londýn. RAF bylo zpočátku novou německou taktikou zaskočeno, ale pak se s tím vyrovnalo a koncentrovalo proti náletům svoje oslabené síly. Bombardování dosáhlo svého vrcholu 15. září, ale luftwaffe při tom utrpěla ohromné ztráty, zejména při denních náletech na anglická města. Tyto nálety byly do 30. září zrušeny. Britské nálety na Francii, Lucembursko, Holandsko a Belgii ve dnech 14. - 15. září zničily stovky naložených vylod'ovacích německých člunů.

Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004

Londýn byl těžce postižen německými nálety; po 15. září museli jeho obyvatelé noc co noc
čelit bombám, svrhávaným bombardéry luftwaffe. Fotografie ukazují obyvatele Londýna
likvidující následky náletů; plakáty podporovaly jejich bojového ducha.

Bitva o Británii přináší Německu porážku
2. července 1940 vydalo vrchní velitelství říšské branné moci směrnici k přípravě plánu na vpád do Anglie. Hitler k ní ovšem zcela nekompromisně dodal, že nejdůležitější pro její zdar je dosažení převahy ve vzduchu; až pak může dojít k invazi. (31.7. Hitler řekl admirálu Raederovi: "Jestliže luftwaffe po osmi dnech intenzivních leteckých bojů nedosáhne podstatného zničení nepřátelského letectva, invaze bude muset být odložena do května 1941.")
Od té chvíle bylo zřejmé, že rozhodující bitva o Británii bude svedena ve vzduchu. Podle Hitlerových příkazů mělo dojít k neomezeným leteckým útokům. Jejich první fáze přišla ještě v červenci - v týdnu od 10. do 18. července začaly německé letecké síly napadat britské konvoje v průlivu La Manche a přístavy na jihu Anglie. V druhé - rozhodující - fázi měla luftwaffe vyřadit britské královské letectvo a umožnit tak nejen neomezené bombardování Londýna a dalších britských měst, ale i provedení invaze. Luftwaffe měla všechny předpoklady ke zdárnému splnění tohoto úkolu: disponovala převahou letadel i pilotů, kteří získali zkušenosti nad Španělskem za občanské války a nad zeměmi západní Evropy na počátku 2. světové války. Luftwaffe soustředila k bitvě o Británii na 2670 letadel, z toho 1015 bombardérů a 346 střemhlavých bombardérů.
Proti nim mohlo být nasazeno kolem 700 britských stíhaček typu Hurricane a Spitfire pod vedením vrchního maršála letectva Hugha Dowdinga. Tyto stroje pilotovali nejen britští letci, ale i polští a českoslovenští piloti. Göring se musel smířit s trpkou skutečností, že letadla typu Hurricane a Spitfire v mnoha směrech předčí i stíhačky Me 110, jež Němci pokládali za svou chloubu. 15. 8. došlo k první velké bitvě, v níž Němci ztratili 76 bombardérů, zatímco Britové jen 34 stíhaček. Byla to první velká porážka luftwaffe.
Přesto si však německé letectvo udržovalo převahu a Göring zatím mohl být spokojen. Churchill však v rozhlasovém projevu 11. září Angličanům řekl: "Snaha Němců ovládnout za dne vzdušný prostor nad Anglií je samozřejmě rozhodující záležitostí celé války. Prozatím skončila parádním krachem. Přišla jim velice draho a my se cítíme a také opravdu jsme mnohem silnější, než když v červenci začaly těžké boje..."
Churchill se nijak nevychloubal; potvrdilo se to v neděli 15. září, kdy se nad Anglií rozpoutala snad největší letecká bitva 2. světové války. Luftwaffe zaútočila na Londýn; britské stíhací perutě i protiletadlové dělostřelectvo s maximálním úsilím odvracely útoky. Když už Britové vyčerpali všechny rezervy, obrátila se německá letadla zpět. Později se ukázalo, že luftwaffe utrpěla příliš velké ztráty (56 letounů), z nichž se už nevzpamatovala. Ještě téhož dne zaútočily britské bombardéry na německé lodě v přístavech ve Francii a Belgii a způsobily Němcům velmi těžké ztráty. 17. září se Hitler rozhodl odložit operaci Lvoun na neurčito. Bitvu o Británii Churchill a jeho letectvo vyhráli...

Text převzat z:
Kronika 20. století, 1940-1949, Fortuna Libri ve spolupráci s Lidovými novinami (díl pátý), Praha, 2007

Policisté a členové záchranných týmů horečnatě odstraňují trosky
po německém náletu na Londýn.
Nacistická bombardovací ofenzíva se rychle přenesla i na jiná britská města.

Civilisté se připravují strávit noc
v bezpečí úkrytu jedné z londýnských stanic metra.

Letecká puma poškodila londýnskou Svatopavelskou katedrálu.
Nacistické nálety zničily střed Londýna,
ale nedokázaly zlomit morálku a odhodlání veřejnosti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák