20. září 1633

20. září 1633 byl Galileo Galilei souzen Inkvizicí, že Země obíhá kolem Slunce.

Galilei Galileo, 1564-1642, italský fyzik, matematik a astronom; původně lékař. Zlepšil dalekohled a jeho okuláry, objevil krátery na Měsíci, sluneční skvrny, 4 Jupiterovy měsíce, první spatřil Mléčnou dráhu jako shluk vzdálených hvězd. Svými pozorováními potvrdil správnost heliocentrické soustavy. Zabýval se i dynamikou těles, objevil např. setrvačnost, zákon skládání rychlostí, zákony volného pádu, šikmého vrhu a zákony závislosti doby kyvu kyvadla na jeho délce. 1632 byl postaven před církevní soud, obviněn z hereze a donucen k odvolání heliocentrismu. 1992 papež Jan Pavel II. inkviziční proces plně revidoval.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Galilei Galileo.
A přece se točí
Příběh, že Galileo, když se u Inkvizice po odvolání zvedl z kolen,
řekl "Přece se točí!" (Eppur si muove!) nemůže být pravda.
Vyslovit něco takového před úředníky Inkvizice by se rovnalo jiitému rozsudku smrti.
Historikové si proto myslí, že Galileo řekl tuto větu před arcibiskupem Ascaniem Piccolominim
ze Sieny. U něj astronom bydlel mezi procesy.
Větu nejspíš Ascanio slyšel a později převyprávěl někomu z rodiny.
Rčení bylo poté překrouceno a naroubováno do zcela jiných souvislostí.

Galileo Galilei: muž, který odvolal heliocentrismus

Inkvizice konala 22. června 1633 závěrečné slyšení Galilea a vynesla nad ním rozsudek. Astronom a fyzik tehdy musel odvolat a zatratit výsledky své práce.

Galileo Galilei (15. února 1564 – 8. ledna 1642) pocházel z italského města Pisa. Díky všeobecnému rozhledu si dokonce vysloužil přezdívku "otec vědy". Zdokonalil funkci dalekohledu, také podporoval heliocentrické učení Koperníka. Právě kvůli tomu se později dostal do sporu s církví, která mu vyhrožovala dokonce smrtí.
Galileo Galilei byl sice velmi chytrým studentem, jak se shodují tehdejší prameny, přesto byl vyloučen z univerzity, kterou navštěvoval v Pise. Důvodem byl nedostatek financí na studium. Později mu však škola nabídla práci v oblasti matematiky.
Galilei se posléze přemístil do Padovy, kde až do roku 1610 působil jako učitel geometrie, mechaniky a astronomie, právě tady učinil své nejzásadnější objevy.

Nevynalezl dalekohled
Galilei nebyl vynálezcem dalekohledu, jak se často mylně soudí. Přístroj však zdokonalil a použil k pozorování slunečních skvrn. Objevil díky němu i čtyři největší Jupiterovy měsíce. V době, kdy mezi sebou bojoval geocentrický a heliocentrický model vesmíru, to byl jeden ze zlomů, který podporoval spíše heliocentrismus. Vyvracel totiž teorii, že se vše točí kolem Země. 
Galilei si všiml rovněž slunečních skvrn. Pozoroval odchylky v jejich pohybu. Vyvracel tak tvrzení, že je vesmír "dokonalý". Podal také lepší zprávu o Měsíci, který se použitím dokonalejšího dalekohledu nejevil jako přesná koule, ale jako kulovité těleso zbrázděné krátery a pohořími.
Astronom matematicky popsal zrychlení těles při volném pádu. Vyvrátil tak tvrzení, že těžké předměty padají k zemi rychleji než lehčí. Historky praví, že Galilei pouštěl předměty z nakloněné věže v Pise, aby ověřil jejich zrychlení. 
Galilei se pokusil změřit rychlost světla. Počátkem 17. století ale k tomu pochopitelně neměl žádné vhodné nástroje a technologie. Použil proto dvě lucerny. On a jeho asistent přitom stáli na dvou různých kopcích a když Galilei otevřel okno a nechal tak pronikat světlo ze své lucerny ven, měl tak učinit i jeho pomocník.
Světlo při pozorováních urazilo vzdálenost asi 1,5 kilometru stejně rychle, jako když byly lucerny několik metrů od sebe. Vědec proto pokusy vzdal. Usoudil, že je s asistentem příliš blízko a že takto rychlost světla nezměří.

Vědcem a vynálezcem do konce života
Galileo Galilei vynalézal až do konce svého života, kdy už byl úplně slepý. Postavil například automat na sbírání rajčat, postavil základ mechanismu kyvadlových hodin, navrhl kuličkové pero.
První proces s Galileem, který stále obhajoval heliocentrismus Koperníka, zahájila církev v roce 1616. Galileo je varován, aby neschvaloval hypotézu v Koperníkově díle O obězích sfér nebeských.
V roce 1623 se papežem stal Urban VIII., který váhavě Galileiovi povolil, aby napsal knihu o své nauce. Astronom neváhal a výsledkem bylo dílo Dialogy o dvou největších systémech světa. V něm se přou dva intelektuálové, z nichž jeden je zastáncem geocentrismu, druhý heliocentrismu. Argumenty nakonec vítězí heliocentrik.

Příčinou sporu byly Dialogy
Takzvané Dialogy byly publikovány v roce 1632. O rok později se nicméně Galilei i přes přátelství s papežem dostává před římskou inkvizici. Odvolat spor mu nepomůže ani poukázání na podlomené zdraví.
Před tribunál se Galileo dostává 12. dubna. Výslech formálně začíná. Dalších 18 dnů je astronom držen v místnosti inkvizice a hlavní komisař Vincenzo jej převědčuje, aby odvolal svou teorii. Při druhém slyšení (30. dubna) Galilei uznává svou chybu a praví, že Dialogy napsal kvůli svým ambicím a pýše. Je propuštěn a dostává čas na napsání své obhajoby.
O měsíc později 21. června inkvizice koná závěrečné slyšení Galilea. Následující den 22. června vynáší rozsudek: vědec je odsouzen a potrestán doživotním vězením. Později byl trest změněn na domácí vězení v jeho vilách v Arcetri a Florencii. Doma musel Galileo recitovat kající žalmy a odmítat návštěvy.
Na konci 20. století vynesl papež Jan Pavel II. omluvu, ve které zrušil výnos Inkvizice proti Galileovi. Stalo se tak 359 let po procesu.

Zdroj:
Internet - více zde

Galileo čelí římské Inkvizici. Malba Cristiana Bantiho z roku 1857.

Spisek Galilea, kde vědec poprvé sděluje fakta o pozorování měsíců Jupitera.
Plný popis zveřejnil v březnu 1610 v publikaci Sidereus Nuncius.

Umlčená věda.
Galileiho předvolali před inkvizici do Říma,
aby se "přísežně vzdal svého heretického" názoru,
že ze země pohybuje, "a tento náhled proklel".
Tváří tvář mučení Galilei odvolal.

Galileův dalekohled.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák