Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
22. září 1938
22. září 1938 se v Československé republice na protest proti ústupkům Hitlerovu Německu uskutečnila generální stávka, jejím výsledkem byl pád Hodžovy vlády.
Prezident Beneš jmenoval úřednickou vládu vedenou generálem Janem Syrovým. Generální stávkou v Českých zemích a mohutnými demonstracemi vyvrcholilo lidové hnutí na obranu republiky.
Text převzat z:
Kronika českých zemí, 1900-1938, Fortuna Libri (díl šestý), Praha, 2008
Armádní generál Jan Syrový.
Sudety: krize vrcholí
Počátkem září předložil prezident Beneš lordu Runcimanovi a předákům Sudetoněmecké strany ještě jeden, tzv. čtvrtý plán na řešení krize, vyvolané útočným tlakem Německa. I když tento plán byl v souladu s tzv. karlovarským programem SdP (Runciman jej proto označil za úplné splnění Henleinových požadavků), Hitler s Henleinem už o žádný smír nestáli; Hitler ve svém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku 12. 9. chrlil na ČSR a Beneše jeden nenávistný útok za druhým a K. H. Frank poté Runcimanovi oznámil, že po tomto projevu "může přijít v úvahu jen anšlus". Runciman pochopil, že jeho úloha skončila, a opustil ČSR. Sudetští Němci mezitím znásobili incidenty, jež na mnoha místech čs. pohraničí přecházely do přímých střetnutí s armádou a policií. Čs. vláda odpověděla na tyto akce vyhlášením stanného práva na většině pohraničních území.
To se však již do hry vložil britský premiér Chamberlain, jenž se rozhodl navštívit 15. 9. Hitlera v Berchtesgadenu a "vyřešit" krizovou situaci. Řešení zbývalo jediné: splnit Hitlerovy požadavky. Chamberlain v tomto duchu vypracoval 18. 9. s francouzským premiérem Daladierem poselství, vyzývající čs. vládu, aby splnila Hitlerovy požadavky. Čs. vláda toto ultimátum zprvu 20. 9. odmítla, ale po intervenci britského a francouzského vyslance své rozhodnutí 21. 9. odpoledne změnila a ultimátum přijala. Ve vládním prohlášení se říkalo: "Vláda československá přijímá s pocity bolesti francouzské a britské návrhy..." Zveřejnění tohoto vládního prohlášení, k němuž došlo 21. 9. v pět hodin odpoledne, vyvolalo v české veřejnosti bouři. Ještě téhož dne se sešla velká demonstrace před Pražským hradem, druhého dne pak ještě větší před sídlem parlamentu - Rudolfinem.
Hodžova vláda po souhlasu s postoupením pohraničních území Německu podala 22. září demisi; v ovzduší demonstrací už ostatně působit nemohla. Téhož dne ji nahradila úřednická vláda včele s generálem Janem Syrovým. Ustavením nové vlády demonstrace ustaly: prvním krokem nové vlády bylo totiž vyhlášení mobilizace čs. armády (23. 9. v 22.30).
Text převzat z:
Kronika českých zemí, 1900-1938, Fortuna Libri (díl šestý), Praha, 2008
Armádní generál Jan Syrový ve své pracovně.
Syrový Jan, 1888-1970, československý důstojník, armádní generál. Za 1. světové války jeden z velitelů československých legií v Rusku, 1918-20 hlavní velitel československých legií, 1927-33 náčelník hlavního (generálního) štábu, 1933-38 generální inspektor československé branné moci, 1938-39 ministr národní obrany. 1947 obviněn z kolaborace a odsouzen k 20 letům vězení; 1960 amnestován.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Dr. Milan Hodža.
Hodža Milan, 1878-1944, slovenský politik, státník a publicista. Představitel slovenského agrárního hnutí, po vzniku ČSR vedoucí činitel agrární strany na Slovensku. Po roce 1918 v četných vládních funkcích, 1935-38 předseda vlády ČSR. Po Mnichovu emigroval (Francie, USA).
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Lord Runciman jedná s prezidentem Benešem (srpen 1938).
Henleinovci zakládali dobrovolnické ozbrojené jednotky, Freikorps.
Ty terorizovaly neněmecké obyvatelstvo a antifašisty.
Členové sudetoněmecké bojůvky v akci.
Freikorps.
Po zákazu SdP ve druhé polovině září 1938 vznikaly na německém území
záškodnické oddíly sudetských Němců (tzv. Freikorps), které zejména v noci pronikaly
přes hranice a vyvolávaly střety s československou armádou a četnictvem.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
