23. září 1938

23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moci.

Mobilizace!
Československo vyhlásilo v září 1938 všeobecnou mobilizaci. Armáda zaujala pozice v příhraničních nedokončených opevněních. Do armády se hlásili často i muži, kteří nemuseli, protože nedostali povolávací rozkaz. Odhodlání chránit mladou vlast bylo obrovské.

Zrada!
Německo začalo v roce 1938 naplňovat slogan "Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce". První na řadě bylo Hitlerovo rodné Rakousko. Připojil ho anšlusem v březnu. Území, kde žili převážně Němci, požadoval Hitler i od Československa. To ale chtělo bojovat. 23. září mobilizovalo a vojáci zaujali pozice v nedokončených pohraničních opevněních. Spojenecká Francie a Velká Británie věřily, že Československem Hitlera nasytí. Proto s ním a s Itálií podepsaly 29. září v Mnichově dohodu o naporcování pohraničí. Vláda a prezident Beneš se pak rozhodli neklást odpor. Třetinu našeho území si rozdělily Německo, Polsko a Maďarsko.

Zdroj:
Internet - více zde

Po roce 1935 se zvýšily výdaje na armádu i válečný průmysl.
Při hranicích s Německem se promyšleně budovala linie opevnění.

Mnichovu předcházela všeobecná mobilizace československé armády
Po vyhlášení všeobecné mobilizace československou vládou vstoupila dne 23. září 1938 v deset hodin večer Československá republika do branné pohotovosti. Do čtyřiadvaceti hodin byly u většiny vojenských útvarů prezentovány tři čtvrtiny povolaných záložníků a během dalšího dne bylo ve zbrani půldruhého milionu mužů, kteří byli odhodláni postavit se hrozbě nacistického Německa. O sedm dní později však vláda a prezident Beneš přijali mnichovský diktát, vojenské jednotky byly rozpuštěny a Německu bylo bez boje vydáno pohraničí i s celým systémem pevností.
Zářijové mobilizaci, kterou vyvrcholil dlouhodobý nátlak Německa na československou vládu, předcházel pečlivě připravovaný a Berlínem financovaný pokus o puč sudetských Němců v českém pohraničí vedený krajním nacionalistou Konrádem Henleinem. Československá vláda proti stoupencům velkoněmecké myšlenky zasáhla a Sudetoněmecká strana byla zakázána. Na jejího vůdce byl vydán zatykač, Henlein však následně uprchl do Německa.

Mobilizaci předcházel souhlas s odstoupením pohraničí
Dne 15. září 1938 se Adolf Hitler sešel s britským ministerským předsedou Chamberlainem, po kterém požadoval připojení českého pohraničního území k Německu. Československá vláda tento požadavek nejprve odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše vyslovila 21. září s odstoupením požadovaných území souhlas.
Tento akt rezignace vyvolal bouřlivý odpor obyvatelstva, který vyvrcholil 22. září generální stávkou. Hodžova vláda padla a nový kabinet generála Jana Syrového vyhlásil o den později všeobecnou mobilizaci. "Zpráva spustila obrovskou vlnu nadšení, neboť do té doby prezident a vláda byli nuceni ustupovat tlaku západních demokracií a nacistického Německa, které bylo samozvaným ochráncem třímilionové německé menšiny na československém území," řekl historik Karel Straka.
Mobilizace proběhla velmi rychle a dodnes je tehdejší československá armáda jejím bleskovým provedením proslulá. Zhodnotilo se tak úsilí z 30. let, během nichž probíhala rozsáhlá modernizace armády právě z toho důvodu, že jako nejhorší varianta se očekávalo náhlé napadení Česloslovenska. "Z vojenského hlediska bylo důležité, že již v době, kdy byla mobilizace vyhlášená, existoval kryt hranic a ve zbrani už v tu dobu byl půl milionu mužů. Nepřítel by při zahájení útoku již v tomto okamžiku narazil na kryt, který byl schopen bránit mobilizaci, jež probíhala za ním," informoval Straka.

Naděje skončily podpisem mnichovské dohody
V noci na 30. září pak nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Československá vláda týž den mnichovský diktát přijala a Německu bylo bez boje vydáno pohraničí i s celým systémem pevností.
Dodnes vedou historikové spory, zda mělo Československo klást ozbrojený odpor a zda by vůbec mělo proti silnému protivníkovi šanci. V této souvislosti se často hovoří o československém opevňovacím systému jako o jednom z nejdůležitějších prvků obrany, avšak v období Mnichova nebyla výstavba pevností zdaleka dokončena. Nedostatečné bylo také vyzbrojení a vybavení již postavených objektů. Československá armáda zaostávala oproti Německu také v letecké sféře.

Zdroj:
Internet

Obsazování pohraničí po mnichovském diktátu.

Kopie mnichovské dohody.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák