28. září 935

28. září 935 byl ve Staré Boleslavi zavražděn kníže Václav svým bratrem Boleslavem I.

Václav I. z dynastie Přemyslovců, svatý Václav – asi 908 až 929 nebo 935, 922-925 český kníže; syn Vratislava I. a Drahomíry. Založil kostel svatého Víta na Pražském hradě, rozšířil pražské knížectví východním směrem, orientoval se na Sasko. Ve (Staré) Boleslavi zabit bratrem Boleslavem I. a jeho družinou. Od 2. poloviny 10. století uctíván jako svatý, od 11. století patron české země a symbol české státnosti.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Kníže Václav – tvář sochy ze Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze.
Patron české země. Svatováclavská koruna a relikvie patří k nejcennějšímu českému pokladu. Svatý Václav v plné zbroji je symbolem státu. Jeho socha v Praze je symbolem,
pod kterým se národ schází v těžkých dobách.

Česko slaví státní svátek: smrt sv. Václava a vyvraždění Slavníkovců
Česko dnes slaví svůj nejmladší státní svátek, Den české státnosti. Ten v sobě spojuje dvě významné události raně středověkých českých dějin a shodou okolností jsou obě spojeny se smrtí. Právě 28. září 935 byl bratrem Boleslavem zavražděn přemyslovský kníže Václav, český světec a patron českého státu. Ve stejný den roku 995 Boleslavův syn Boleslav II. Pobožný nechal vyvraždit konkurenční rod Slavníkovců, čímž se zasadil o zachování celistvosti a politické sjednocení českého státu. Jako státní svátek se 28. září slaví od roku 2000.

Bratrovražda Česku přinesla národního patrona
Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, panoval pravděpodobně v letech 925 - 935. Byl vnukem prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily, která jej vychovávala. Vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa patří mezi nejvýznamnější šiřitele křesťanství v českých zemích. Podle pověsti to byl právě on, kdo v zemi také zavedl tradici pěstování vína. Často ohrožovaná území chránil tak, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír, která se rovnala pěti stům hřiven stříbra a sto dvaceti volům. Za to si vysloužil kritiku svého mladšího bratra Boleslava.
Václav byl pozván na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi a zde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsensus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.

Vražda v zájmu státu
Krev nechal prolít i Václavův synovec Boleslav II. Pobožný (972 - 999). Rozsáhlé území ve východních Čechách totiž obýval rod Slavníkovců, který přemyslovským knížatům mocensky konkuroval, Vojtěch Slavníkovec (později svatořečen) byl dokonce pražským biskupem. 28. září 995 proto přemyslovská vojska dobyla slavníkovské centrum v Libici nad Cidlinou a celý rod včetně žen a dětí na příkaz knížete Boleslava vyvraždila. Došlo tím k definitivnímu politickému sjednocení českého státu. Přemyslovský útok přežili jen tři Slavníkovci: hlava rodu Soběslav, Radim a zmíněný sv. Vojtěch.
Podle novějších historických zjištění však nemohl být útok Přemyslovců motivován obavami ze ztráty vlivu. Slavníkovci totiž měli být jejich příbuznou rodovou větví a střežit Trstenickou stezku spojující Čechy s východní Evropou. Navíc neměli ani dostatek sil na to Přemyslovcům mocensky konkurovat.

Zdroj:
Internet - více zde

Vražda knížete Václava.
Jednu ze svatováclavských legend sepsal kolem roku 980 biskup v italské Mantově.
Ilustrace z rukopisu zachycuje zavraždění knížete Václava.

Saně převážejí tělo knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy.

Socha sv. Václava na Václavském náměstí.

Lebka sv. Václava.

České korunovační klenoty.

Podobizna sv. Václava.

Svatováclavská koruna Karla IV.

Svatý Vojtěch Slavníkovec.

Zajímavosti:
Při studiu sochy svatého Václava ve Svatováclavské kapli od Karlova dvorního stavitele Petra Parléře bylo zjištěno, že tvar Václavovy lebky odpovídá podobě, kterou dal Parléř soše, a předpokládá se, že měl při práci světcovy ostatky k dispozici.
V anglosaských zemích velmi populární vánoční koleda Good King Weneceslas vypráví právě o českém knížeti.
K postavě sv. Václava se vztahuje mnoho pověstí, podle jedné z nich spí ve středočeské hoře Blaník se svými rytíři a české zemi vyjede na pomoc, až jí bude nejhůř.

Zdroj:
Internet - více zde

Socha sv. Václava na Václavském náměstí.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák