29. září 1938

29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda v níž bylo rozhodnuto o podstoupení československého pohraničí (Sudet) Německu.

Německo začalo v roce 1938 naplňovat slogan "Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce". První na řadě bylo Hitlerovo rodné Rakousko. Připojil ho anšlusem v březnu. Území, kde žili převážně Němci, požadoval Hitler i od Československa. To ale chtělo bojovat. 23. září mobilizovalo a vojáci zaujali pozice v nedokončených pohraničních opevněních. Spojenecká Francie a Velká Británie věřily, že Československem Hitlera nasytí. Proto s ním a s Itálií podepsaly 29. září v Mnichově dohodu o naporcování pohraničí. Vláda a prezident Beneš se pak rozhodli neklást odpor. Třetinu našeho území si rozdělily Německo, Polsko a Maďarsko.

Zdroj:
Internet - více zde

Obsazování pohraničí po mnichovském diktátu.

Hitler
"Nebudou-li do 1. října Sudety odevzdány Německu, pak já, Hitler, sám půjdu jako první voják proti Československu." (projev z 26. září 1938)

Neville Chamberlain
"Bylo by hrozné, kdybychom museli kopat zákopy a zkoušet plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi (Československu) hádají mezi sebou lidé, o nichž nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod."

Mnichovská dohoda obětovala Československo, válce ale nezabránila
Mnichovskou dohodu, která v podstatě předznamenala počátek druhé světové války, podepsali v noci 29. září premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval tehdejší demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů. Československo bylo přitom z těchto jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody "prostě přijali". Vláda tak učinila již dopoledne 30. září.
Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany Německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba - německá armáda překročila hranice již 1. října ve 14:00 hodin.

Přijetí dohody vyvolalo mezi obyvatelstvem šok
Prezident Edvard Beneš jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí ve funkci obhajoval slovy: "Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn." Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.
Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo přes jeden milion osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

Mnichovský diktát - podle Západu měl zajistit mír v Evropě
Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain, hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování), věřil v dohodu s Hitlerem.
Americký deník The Christian Science Monitor v září 1994 napsal, že v Mnichově se rozhodlo o Hitlerově politické budoucnosti, protože podle výpovědí jeho generálů by býval 1. října přepadl Československo a rychle prohrál. Většina historiků se však v současnosti shoduje v názoru, že by československá obrana byla spíše symbolická, neboť mnohem početnější a především v letectvu lépe vyzbrojená německá armáda by Československo "porazila".
Kromě toho se na Hitlera podle amerického deníku chystal atentát, který mnichovská dohoda překazila. Hitler údajně sám nevycházel z údivu, že nikdo z vůdců Británie a Francie si neuvědomil důsledky toho, co právě učinili pro prosazení jeho plánů.

Zdroj:
Internet - více zde

Československo obětujeme.
Momentka z jednání v Mnichově 29. září 1938. Zleva: britský premiér Chamberlain,
francouzský premiér Daladier, Hitler a italský vůdce Mussolini. Chamberlain prohlásil,
že je absurdní, aby kvůli neznámé zemi a neznámým lidem šla Británie do války.

Benito Mussolini	Edouard Daladier
Adolf Hitler	Neville Chamberlain

Podepisování Mnichovské dohody.

Podpis Mnichovské dohody.

Mnichovská dohoda.

Vstup německých vojsk na území Československa.

Sudetští Němci hajlují.
Většina sudetských Němců byla spokojená. Německou armádu,
která na nově získané území přicházela,
vítala jako osvoboditele vztyčenou pravicí a hajlováním.

Uprchlíci.
Více než milion evakuovaných lidí ze Sudet nemělo kde složit hlavu.
Stali se uprchlíky ve vlastní zemi. Mnohdy museli přespávat na nádraží nebo ve školních tělocvičnách. Lidé ve vnitrozemí spontánně pomáhali a nabízeli nocleh u sebe doma.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák