3. září 1658

3. září 1658 zemřel anglický vojenský a politický představitel Oliver Cromwell. Byl vůdčí postavou Anglické republiky. Anglii, Skotsku a Irsku vládl jako lord protektor.

Cromwell Oliver, 1599-1658, vůdce parlamentní strany za občanské války v Anglii. 1628-29 a od 1640 poslanec parlamentu, za občanské války v čele armády, vůdce independentů. Souhlasil s popravou krále a 1649 stál u zrodu republiky. Porobil Irsko a Skotsko, 1651 vyhlásil navigační akta, úspěšně válčil 1652-54 s Nizozemskem a 1655 se Španělskem. 1653 rozehnal parlament, stal se doživotním lordem protektorem (Crommwellova diktatura).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Oliver Cromwell na portrétu anglického malíře Samuela Coopera.
Pod portétem Olivera Cromwella se nachází jeho vlastnoruční podpis.

Oliver Cromwell
Oliver Cromwell se narodil roku 1599 v přísně puritánské šlechtické rodině. Vystudoval práva, ale po sňatku se věnoval jen svým statkům. Roku 1628 se stal členem parlamentu, kde patřil až do jeho rozpuštění v roce 1629 k puritánské opozici. Roku 1640 byl opět členem parlamentu a od počátku revoluce se zapojil do bojů proti panovníkovi. Na vlastní náklady vyzbrojil několik dobrovolnických oddílů. Za zásluhy v boji byl brzy povýšen na plukovníka kavalerie. Jeho jízda byla jádrem parlamentního vojska; tvořili ji svobodní lidé, kteří byli schopni pořídit si vlastní výzbroj a bojovat bez žoldu. V roce 1644 porazil Cromwell královské vojsko v bitvě u Long-Marston-Mooru a jeho jízda měla rozhodující podíl i na vítězství parlamentu v bitvě u Naseby o rok později. Postupně se za podpory armády stal pánem v zemi. V roce 1648 vyhnal z parlamentu své odpůrce a nový parlament rozehnal roku 1653 se slovy: "Vysedávali jste tu až příliš dlouho na tu trochu dobrého, co jste vykonali... Ve jménu božím, jděte!" Nová sněmovna mu udělila titul lorda protektora, a tím i rozhodující moc ve státě. Ani to ji neuchránilo v roce 1655 od rozpuštění. Celá doba Cromwellovy vlády byla naplněna konflikty s opozicí. V zahraniční politice se snažil prosadit velmocenské postavení Anglie. Vyčerpán a s podlomeným zdravím zemřel v roce 1658. Byl pochován ve Westminsterském opatství, ale klidu se nedočkal. Po návratu Stuartovců bylo jeho tělo vyzvednuto z hrobu, pověšeno na šibenici a pak pod ní zakopáno.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Portrét Olivera Cromwella od Roberta Walkera.

Cromwellův dům v Ely.

Nastolení Cromwellovy diktatury v Anglii
Anglická republika (1649-1653) pod vedením O. Cromwella zabezpečila výsledky revoluce ve prospěch podnikatelských vrstev a potlačila radikální skupiny, které chtěly prohloubit revoluci demokratickým směrem ve prospěch širších lidových vrstev. Cromwell, podpořen bohatými londýnskými finančníky, zavedl v zemi vládu silné ruky s titulem "lord protektor".

Rozehnání dlouhého parlamentu Cromwellem
Albernon Sydney, příslušník parlamentu píše otci:
V parlamentu, jenž se radil jako obvykle, zabývala se debata zákonem o odškodněních, o němž se soudilo, že bude ten den schválen. Lord Generál Cromwell vstoupil do sněmovny, oděn v prostý černý šat a šedivé silné punčochy a usedl na svém stálém místě. Po chvíli vstal, sňal klobouk a začal mluvit. Zprvu delší čas hovořil o chvályhodné úloze parlamentu, o jeho starostech a péči o veřejné blaho. Poté však změnil svůj styl, hovořil o nepravosti členů parlamentu, o lenosti, egoismu a jiných chybách. Potom se zeptal: "Zdá se vám možné, že to není parlamentní jazyk. Přiznávám, že není a neočekávejte ho ode mne." Poté si posadil klobouk na hlavu, opustil své místo, chodil sem a tam uprostřed sněmovny s kloboukem na hlavě, hlasitě vykřikoval a vzhlížel čas od času a vrhal pohledy na jednotlivé osoby.
Potom řekl plukovníku Harrisonovi, členu sněmovny: "Zavolej je sem." Harrison vyšel a vzápětí poté uvedl podplukovníka Wersleye s oddílem mušketýrů v pěti či šesti řadách v celkovém počtu dvacet až třicet lidí s mušketami v rukou. Tehdy generál, pohlédnuv na předsedu sněmovny /maršálka, pozn. autora/, sedícího ve svém křesle, řekl Harrisonovi: "Shoď ho dolů!" Harrison odešel k předsedovi a požádal jej, aby opustil své místo, ale ten zůstal sedět a neodpovídal. "Shoď ho odtamtud," pravil generál. Poté Harrison šel, uchopil jej za šat a přinutil ho opustit místo ... Tehdy generál šel ke stolu, kde leželo žezlo, jež podle obyčeje držel v ruce předseda sněmovny, a řekl: "Vyhoďte ty hračky!" A tak vojáci odnesli žezlo a všichni opustili sněmovnu.
Když všichni odešli, byly dveře zamčeny a klíč i žezlo ukryty daleko - jak jsem slyšel - plukovníkem Otleyem.

(Zwettler, O. Čítanka k obecným dějinám novověku I. Brno: Masarykova univerzita, 1993.)

Konec republiky
Je jiná nutnost, kterou jste nám uložili a o kterou jsme nijak neusilovali. Dovolávám se Boha, andělů i lidí, že sháním-li tu nyní peníze, oprávněn k tomu jedním článkem v ústavě, zdaž k tomu nejsem donucen! Táž ústava měla tu moc vás sem povolat a učinila to, a vy místo toho, abyste se starali v přiměřený čas o zásobování a zajištění armády, pracovali jste na tom, abyste svrhli vládu, a armáda je teď pod širým nebem. A přitom bych byl o tom od vás nikdy neslyšel ani slůvko. Kde je chyba? Nebylo to tak, že jste měli v úmyslu přenechat tuto krajní nouzi nám a národu?

(z řeči Olivera Cromwella 22. ledna 1655)

Cromwell rozpouští parlament.

Cromwellova socha před Westminsterským palácem.

Posmrtná Cromwellova maska.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák