7. září 1836

7. září 1836 proběhla ve Svatovítské katedrále v Praze poslední česká královská korunovace. Korunován byl císař Ferdinand I. Dobrotivý.

Ferdinand V. z habsbursko-lotrinské dynastie, zvaný Dobrotivý – 1793-1875, 1835-1848 český (poslední korunovaný) a uherský král, rakouský císař (Ferdinand I.). Trpěl vážnou duševní poruchou, proto místo něho vládl triumvirát K. W. Metternich, F. A. Kolowrat a arcivévoda Ludvík. Za revoluce 1848 donucen abdikovat, až do smrti žil na Pražském hradě.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Portrét císaře Ferdinanda I.
od Friedricha von Amerlinga ve Vojenském muzeu ve Vídni.

Ferdinand V. (19.4.1793—29.6.1875)
Ferdinand V., obdrževší lichotivý přívlastek Dobrotivý. Snad proto, že z panovnických ctností chápal pořádně jen jedinou, totiž, aby se laskavě choval ke svým poddaným. I to dělalo jeho ochráncům těžkou hlavu, poněvadž při procházkách rozdával kolemjdoucím všechno, co měl právě po ruce. Vídeňáci mu říkali "der arme Trottel Nandel" (chudáček blbeček Ferdáček). Ferdinand V. pochopitelně vládl jen podle jména, nikoli fakticky. Ve skutečnosti řídil monarchii triumvirát ve složení Klemens Wenzel Lothar Metternich, Franz Anton Kolowrat a arcivévoda Ludvík. Fikci Ferdinandovy moci se podařilo udržet až do roku 1848. Češi si vytvořili k epileptickému a rachitickému panovníkovi vcelku kladný poměr. Slabomyslný císař byl totiž posledním vládcem, který se dal korunovat českým králem. Stalo se tak 7. 9. 1836 v slavnostní atmosféře. Když ve Vídni propukla v březnu 1848 občanská revoluce, namířená proti Metternichovu absolutismu, bylo rozhodnuto, aby císař opustil sídelní město. Další vzepětí revoluční vlny v Čechách, italských oblastech, Uhrách a znovu ve Vídni bylo pro Ferdinanda osudovější. Dne 2. 12. 1848 abdikoval v Olomouci ve prospěch svého synovce Františka Josefa. Klečícího nástupce pohladil a přátelsky k němu prohodil: "Jen buď hodný!" Zbytek svého života, který se uzavřel až sedmadvacet let po abdikaci, strávil Ferdinand na Pražském hradě. Pražané si jej oblíbili neméně než Vídeňáci a považovali ho za svéráznou figuru, dodávající městu zajímavý kolorit. Snad se v tomto vztahu zračilo i povědomí, že se za vlády Ferdinanda Dobrotivého český národ kulturně i politicky obrodil a začal se hlásit o svá práva.

Text převzat z:
Čornej, P.; Lockerová, J.; Major, P.: Panovníci českých zemí, Fragment Praha, 1992

Císař Ferdinand I.

Ferdinandův výnos o zrušení cenzury tisku z 15. března 1848.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák