Studentská minikonference o folkovém sdružení Šafrán na Gymnáziu v Uherském Hradišti
(čtvrtek 1. listopad 2012)
Z Ostravy jsme odjížděli brzy ráno, abychom byli v Uherském Hradišti na oficiální začátek konference, tedy v 7:30 hodin. Na místě jsme byli včas, ale začátek se malinko opozdil, jelikož někteří členové sdružení Šafrán ještě nebyli přítomni. Po půlhodince čekání byla konference zahájena i přesto, že někteří hlavní aktéři akce nedorazili.
Zmínil jsem sdružení Šafrán, měl bych tedy vysvětlit, o co se jedná: sdružení Šafrán bylo v době komunistického režimu neoficiální sdružení folkových písničkářů. Bylo založeno v roce 1972 a členy byli Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Dagmar Andrtová – Voňková, Vladimír Veit, Jan Burian, Jiří Dědeček a Zuzana Homolová. Tolik malé přiblížení historie a teď zpět ke konferenci. Z těchto písničkářů se konference zúčastnili Vladimír Merta, Dagmar Andrtová–Voňková, Petr Lutka a Vlasta Třešňák. Všichni tito písničkáři nám jednotlivě povyprávěli své zkušenosti a zážitky z doby, kdy vystupovali, tedy ze 70. – 80. let, a poté nám prezentovali krátkou ukázkou svou tvorbu. Pan Lutka a paní Voňková zpívali a hráli na kytaru a pan Třešňák nám pustil film o Šafránu. Nakonec se konala beseda se všemi přítomnými písničkáři, kterou vedla Petruška Šustrová, a na této besedě jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací. Za celý tento program sklidili organizátoři i účinkující veliký a zasloužený potlesk.
Večer se v klubu Mír konal koncert, na kterém vystoupili všichni na konferenci zúčastnění členové Šafránu a také i Jaroslav Hutka, který na konferenci chyběl. Také tento koncert měl mimořádný úspěch. Koncert skončil ve 24:00, a to byla také tečka za naším příjemně stráveným dnem v Uherském Hradišti.
Mně osobně se tato akce velmi líbila, byla poučná a zábavná. Nejlepší byla, dle mého názoru, Dagmar Andrtová- Voňková, která na konferenci předvedla něco, co jsem v životě neviděl: hrála na kytaru neobvyklou a velice zajímavou prstovou technikou. A aby toho nebylo málo, vzala si houslový smyčec a hrála s ním na tuto kytaru. Bylo to famózní.

Jaromír Satke, student 1. A

Minikonference Šafrán
Ve čtvrtek 1. listopadu 2012 jsme jeli na studentskou minikonferenci Šafrán. Dopředu jsme nevěděli, o co jde, pouze snad, že tam budou zakázání písničkáři 70. a 80. let. Domluvili jsme se s panem ředitelem, že se sejdeme v 5:15 hodin před naší školou. Když všichni dorazili, vyjeli jsme do Uherského Hradiště. Po dvou hodinách cesty jsme byli konečně u cíle – akce se konala v místním gymnáziu. Budova školy je rozsáhlá a my, zvyklí na malou školu, jsme se cítili dezorientovaní.
Konference začala později, než bylo v plánu, jelikož se čekalo na účastníky seskupení Šafrán. Jako první nastoupil majitel knižního nakladatelství Galén, PhDr. Lubomír Houdek. Další pán, který přišel na scénu, se jmenoval Vladimír Merta a byl to nenápadný člověk. Když však začal mluvit o své době, bylo to hodně zajímavé. Přinesl si s sebou i kytaru a bylo poznat, že je i zkušený hudebník. Všechny přítomné překvapil zhudebněním programu minikonference.
Po menší přestávce přišla paní Dagmar Andrtová-Voňková, která také vypadala jako naprosto obyčejný člověk. Ovšem když začala improvizovat na kytaru, bylo to famózní. Nikdo to nečekal! Když si vzala houslový smyčec na kytaru, tak si mnozí říkali, jestli není blázen, vždyť to nemůže fungovat, jenže ono to všechno fungovalo a většina lidí jen nevěřícně kroutila hlavou. Sklidila velký potlesk. S ní přišel i další účastník Šafránu pan Petr Lutka, který opět vyprávěl o své době. O zákazech, o tom, co museli podstupovat, aby mohli veřejně vystupovat.
Během obědové pauzy jsme měli úžasnou příležitost podívat se do místní věznice, místa, kde jde cítit zlo nacistů i komunistických zločinů. Je to místo, kde se odehrála krutá historie. Věznice měla velmi strategické umístění, jelikož se nachází hned vedle soudu, kde byli obžalovaní souzeni. Město už velice dlouho usiluje o získání věznice, která zatím patří státu, do svého majetku.
Na závěr konference se konala diskuse, na které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací, které bychom v normální výuce ve škole jen těžko získali.
Po osobním volnu, které trávil každý po svém, následoval koncert účastníků sdružení Šafrán. Koncert byl naprosto vynikající a dle mého názoru tam nebyl nikdo, komu by se koncert nelíbil.
Po koncertě jsme jeli domů s dobrou náladou, i když unavení a ospalí po náročném programu.

Patrik Neuwirth, student 1. A

 

Videa z večerního koncertu v Klubu Mír v Uherském Hradišti

1. Vlasta Třešňák	2. Jaroslav Hutka
3. Jaroslav Hutka	4. Jaroslav Hutka
5. Jaroslav Hutka	6. Jaroslav Hutka
7. Jaroslav Hutka	8. Jaroslav Hutka
9. Jaroslav Hutka	10. Vladimír Merta
11. Vladimír Merta	12. Dáša Andrtová-Voňková
13. Dáša Andrtová-Voňková	14. Petr Lutka

 

Věznice Uherské Hradiště

 

Věznice v Uherském Hradišti je areál s pohnutou historií.
V počátcích první československé republiky zde byli izolováni dělníci usilující
o lepší sociální práva. Za protektorátu zde byla uvězněna řada českých vlastenců
a protifašistických bojovníků. Popravovat se zde začalo po druhé světové válce,
kdy ve věznici probíhaly retribuční soudy.
V padesátých letech, v době procesů inscenovaných komunistickou mocí,
se hradišťská věznice stala místem utrpení stovek lidí z řad politické opozice
i lidí zcela nevinných. Ve věznici přináležející k budově krajského soudu byli lidé trýzněni
a vyslýcháni způsobem, který si v ničem nezadal s vyšetřovacími metodami gestapa.
Dosvědčují to svědectví těch, kteří tamní hrůzou prošli, i zápisy z úředních protokolů.

V rámci minikonference Šafrán proběhla také návštěva neblaze proslulé věznice
v Uherském Hradišti. S historií této věznice, pohnutými osudy vězňů
v době nacistické okupace a totalitního režimu v 50. letech minulého století seznámil
přítomné Mgr. Jaroslav Křápek, vyučující češtiny na Gymnáziu v Uherském Hradišti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 19. dubna 1943 německé jednotky zahájily rozsáhlý útok na varšavské ghetto, čímž začala jeho konečná likvidace

Virtuální galerie Léger Fernand: Střechy Paříže, 1912, olej na plátně, 92 x 65 cm, Biot Musée Fernand Léger

Architektura Románský sloh - Roubený kostel v Urnesu v Norsku

Slavné a významné dny v historii 21. prosinec 2012 - Den údajného konce světa

Historie olympiád Tokio 1964

Slavné okamžiky v dějinách sportu Box, 1975 - Thrilla In Manila