Studijní text!
|
Obsah! |
|||||||
Osvícenství a absolutismus - 1. část |
Hodina č. 26
|
Osvícenství
Pojmem osvícení či osvícenství označujeme myšlenkové, kulturní a také politické a hospodářské hnutí, které se v Evropě prosadilo ve druhé polovině 18. století. Vycházelo z přesvědčení, že člověk by se měl ve svém konání řídit spíše rozumem než vírou, že by měl být tolerantní (snášenlivý) k ostatním lidem, kteří nesdílejí jeho náboženské přesvědčení a cítění, a že smyslem lidské existence není jen posmrtná spása, jak učí křesťanská církev, ale především důstojný či důstojnější život na zemi. Osvícenství je duchovní proud, který vznikl
po roce 1700 nejdříve v Anglii a ve Francii a v druhé polovině 18. století se rozšířil po celé Evropě. Tímto názvem se již sami současníci snažili oddělit začínající "světlejší" dobu od "přítmí" doby minulé, k čemuž je opravňovaly i významné objevy, které poodhalily četná tajemství přírody.
Přírodovědecké objevy
V 18. století došlo především v západní Evropě ke zlepšení hmotných podmínek života lidí a velký pokrok byl zaznamenán v oblasti přírodních věd. Bible přestávala být jediným zdrojem poučení a lidé začali hledat přirozenější vysvětlení všech pozemských jevů v soustavném poznávání přírody. V této době došlo k utřídění chemických prvků francouzským chemikem Antoinem Laurentem Lavoisierem a k prvnímu vědeckému rozdělení rostlinstva švédským vědcem Carlem Linné. Stále zdokonalovaný mikroskop se stal pro většinu badatelů v přírodních vědách nezbytností. Pokusy s elektrickým proudem vedly k sestrojení takzvané leydenské lahve, ale i galvanického článku Italem Luigi Galvanim, první elektrické baterie Italem Alessandrem Voltou či ke zkonstruování prvního hromosvodu. Tento vynález je současně připisován dvěma mužům: Američanovi Benjaminu Franklinovi a českému duchovnímu Prokopu Divišovi. Poznatky Angličana Isaaka Newtona
z oblasti matematiky, mechaniky a gravitace a Francouze Blaise Pascala, který popsal vlastnosti tlaku vzduchu, prakticky využil skotský fyzik James Watt, který v roce 1765 sestrojil zdokonalený parní stroj. Parní stroj byl zprvu určen k čerpání vody z dolů, posléze využíván i k pokusům s tažením vozů po kolejích. V roce 1783 předvedli bratři Montgolfierové v Paříži létací stroj, tedy horkým vzduchem plněný balon. Ten prozatím praktické uplatnění nenalezl.
Osvícenci o společnosti
Prvním filozofem, který vyslovil myšlenku, že veškerá veřejná moc pochází z lidu, nikoli od Boha, a že je založena na smlouvě mezi panovníkem a poddanými, byl Angličan John Locke. Ve spise O vládě z roku 1689 přiznával poddaným právo odepřít poslušnost, jestliže jsou panovníkem zkracována jejich přirozená práva. Mezi přirozená práva člověka řadil náboženskou svobodu a svobodu vytvářet soukromé vlastnictví. Locke odmítal absolutně řízený stát a po zkušenostech s anglickými revolucemi a anglickým parlamentarismem doporučoval dělbu moci ve státě.
Na Lockovy myšlenky navázal po návštěvě Anglie Francouz baron Charles Louis de Secondat Montesquieu. V roce 1748 vydal obsáhlé dílo O duchu zákonů, v němž po rozboru všech známých politických systémů doporučil usilovat o vytvoření takové monarchie, kde by přirozená osobní svoboda člověka a rovnost před zákonem byly chráněny rozložením státní moci do tří složek, tedy do moci zákonodárné (legislativy), výkonné (exekutivy) a soudní (jurisdikce). Každá tato moc by byla nezávislá na druhé a třetí a zároveň by měla právo kontrolovat obě moci ostatní. Tím Montesquieu položil teoretické základy budoucím konstitučním monarchiím, v nichž moc panovníků byla omezena ústavou (konstitucí) a neustále kontrolována parlamentem, tedy shromážděním zástupců lidu, volených zámožným obyvatelstvem.
Encyklopedisté
Jiní francouzští osvícenci, například François Marie Arouet, zvaný Voltaire, dokonce zpochybňovali náboženské přesvědčení většiny svých současníků. Další zase zcela popřeli existenci nadsmyslného světa a tvrdili, že obrovské sociální rozdíly mezi lidmi mají být rázně přeměněny v duchu rozumné účelnosti a rovnosti všech občanů ve státě. Tito učenci, především filozofové Denis Diderot, Paul Holbach, Claude Adrien Helvétius či matematik Jean d'Alembert, se spolu s řadou osvícenských vědců rozhodli, že sepíší souhrn všech dosavadních lidských vědomostí do jednoho díla. Mezi léty 1751 a 1772 vydávali zpočátku zakázanou a později světově proslulou a často napodobovanou Encyklopedii aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel. Ústřední myšlenkou Encyklopedie bylo, že vědění přispívá ke štěstí lidí a že lidstvo a jeho poznání světa se neustále vyvíjí a směřuje k naplnění osvícenského ideálu lidských práv.
Ženevský radikální myslitel Jean Jacques Rousseau, který se rovněž podílel na tvorbě mnoha hesel v Encyklopedii, viděl cestu k lepší společnosti a k naplnění původní rovnosti lidí především v návratu k přírodě, ve zrušení soukromého vlastnictví, v přímém rozhodování lidu o věcech veřejných a v citové výchově dětí. Jeho myšlenky ovlivnily francouzské revolucionáře, kteří se je během Velké francouzské revoluce marně snažili uvést do života.
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005
(studijní text byl převzat a upraven pro potřeby studentů gymnázia)
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|