Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Dějepis - 3. ročník

Studijní text!

Studijní text!
Audio, video!
CD!
Důležitá data!
Mapa!
Odkaz na internetu!
Otázky a úkoly!
Pojmy!
Použitá literatura!

Pojmy!

Pracovní listy!
Referáty!
Studijní text!
Testy!
Tematický plán!
Zajímavé čtení!
Zápis si stáhni ve wordu!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Rozpad sovětského bloku – 2. část
Hodina č. 69

Reformátor M. S. Gorbačov
Když L. I. Brežněv v roce 1982 zemřel, bylo zřejmé, že mocenský systém "reálného socialismu" je nutné reformovat. Nový sovětský vůdce Jurij Andropov, dosavadní předseda státní bezpečnosti (KGB) se začal obklopovat mladšími odborníky a zahájil výměnu osob i v nejvyšších státních a stranických funkcích. Změny nedokončil, neboť roku 1984 zemřel. Vystřídal jej Konstantin Černěnko, který se pokusil o návrat k brežněvovskému způsobu vlády. Zemřel již příští rok. Bylo jasné, že Sovětský svaz potřebuje novou generaci vůdců.
Do čela komunistické strany a sovětského státu nastoupil Michail Sergejevič Gorbačov, který se pokusil o skutečně dalekosáhlou reformu v SSSR, ale i zemích sovětského bloku. Období 1985-1989 je charakterizováno postupným uvolňováním závislosti sovětských satelitů na Moskvě, a to z Gorbačovovy iniciativy. Rovněž usiloval o politiku zmírňování konfrontace mezi Východem a Západem. SSSR již také neměl dostatek ekonomických ani vojenských prostředků na ovládání svých satelitních zemí. Tendence k uvolnění vazeb v sovětském bloku zesílily od počátku roku 1988. Gorbačov vyhlásil zásadu, že SSSR se nebude vměšovat do vnitřního vývoje v jednotlivých státech. Konzervativní vedení některých sovětských satelitů se však cítila sovětským postupem ohrožena a Gorbačovovy reformy odmítala.
Gorbačov byl sovětským vůdcem, který reformu komunismu považoval za nevyhnutelnou. Reforma však neměla systém odstranit, měla jej přizpůsobit měnícím se podmínkám světa konce 20. století. Gorbačov začal zavádět nový styl výkonu moci a proměnil i komunistickou ideologii. Reformy společenského, politického a ekonomického uspořádání sovětského systému byly zahájeny pod heslem perestrojky (přestavby). Doprovázela ji politika glasnosti (informovanosti), jež měla zajistit, že o problémech společnosti bude probíhat veřejná diskuse ve sdělovacích prostředcích. Diskutovali stoupenci perestrojky, ale i její odpůrci, kteří se změn nejvíce obávali. Přesto se Gorbačovovi podařilo dosáhnout uvolnění atmosféry ve společnosti. Někteří disidenti byli propuštěni z vězení, zrušila se cenzura a začaly se objevovat i kritické pohledy na dosavadní sovětské dějiny. Gorbačov prosadil zrušení vedoucí role komunistické strany a zavedl v SSSR prezidentský systém.
Zásadní změny proběhly i v ekonomice. Státní podniky dostaly větší autonomii a zeslabilo se centrální řízení. Postupně vznikal i soukromý sektor, zvláště v oblasti služeb. V zemědělství se řešily pronájmy půdy. Hospodářské reformy však nebyly dobře připravené a prováděly se nedůsledně. Narazily na odpor konzervativních komunistů a státních úředníků. Vedly k narušení stability režimu, k růstu cen i k nezaměstnanosti. Popularita M. Gorbačova v samotném SSSR rychle upadala, zatímco v zahraničí rostla. Ukázalo se, že sovětský systém bez zásadních změn reformovat nelze; po více než 70 letech komunismu nebyla sovětská společnost na zásadní změny ani připravena. Země dospěla k ekonomickému zhroucení.

Pokus o státní převrat a rozpad Sovětského svazu
Vrcholem odporu proti Gorbačovovi ze strany komunistického aparátu a armády byl pokus o státní převrat (srpen 1991), v čele stáli viceprezident Genadij Janajev a šéf KGB Boris Kručkov. Díky zásahu ruského prezidenta Borise Jelcina, který patřil k zastáncům demokratických reforem, se mohl Gorbačov vrátit z Krymu (3 dny vězněn) do Moskvy. Všemocná Komunistická strana SSSR byla rozpuštěna. Začal proces definitivního rozpadu SSSR. Urychlil jej tlak národů a národností, které se hlásily o samostatnost.
Již na počátku roku 1991 se lidová hlasování v Litvě, Lotyšsku a Estonsku vyslovila pro vystoupení ze SSSR. Dne 1. prosince 1991 vyhlásila nezávislost i Ukrajina, jejímž prezidentem se stal Leonid Kravčuk, dosavadní vysoký komunista, který využil národního cítění pro své politické cíle. Postupně se za nezávislé státy prohlásily další svazové republiky. Pobaltské státy daly jasně najevo, že hodlají s Moskvou zpřetrhat veškeré dosavadní svazky. Ostatní státy vytvořily s Ruskem Společenství nezávislých států (SNS). Rozpad Sovětského svazu byl doprovázen i rozpadem sovětského bloku, pro nějž byl kritický zejména rok 1989.

Příčiny rozpadu sovětského bloku
Ke krizím uvnitř bloku docházelo i v předchozích desetiletích, SSSR byl dost silný, aby je likvidoval sám, nebo s přímou pomocí ostatních států bloku. Ke konci 80. let se krize projevila současně v celém bloku i v SSSR. Všechny státy zasáhla hospodářská deprese, politické problémy a narůstal tlak demokratických států na dodržování lidských práv. Státy se odlišovaly jen hloubkou rozkladu a stupněm aktivity opozičních sil.
Dále vystoupil nejvýznamnější faktor: SSSR procházel tak hlubokou politickou, hospodářskou, sociální a mravní krizí, že již neměl dost sil ani prostředků, aby rozpad svého mocenského bloku zastavil. Sovětské vedení si uvědomovalo, že vzhledem k mezinárodní situaci konce 80. let, kdy po schůzce M. Gorbačova a G. Bushe na Maltě v roce 1989 vrcholilo uvolnění, je další trvání sovětského bloku zátěží, kterou si SSSR již nemůže dovolit.

Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 4, Nejnovější dějiny, SPN Praha, 2005
(studijní text byl převzat a upraven pro potřeby studentů gymnázia)

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. září 1633 byl Galileo Galilei souzen Inkvizicí, že Země obíhá kolem Slunce

Virtuální galerie
Více zde.
Morisotová Berthe: Přístav v Lorientu, 1869, 44 x 73 cm

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Tančící dům v Praze

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
28. červen 1914 - Den, kdy byl spáchán atentát v Sarajevu

Historie olympiád
Více zde.
Los Angeles 1984

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Box, 1997 - Mike Tyson kouše ucho


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!