Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Dějepis - 3. ročník

Zajímavé čtení!

Zajímavé čtení!
Audio, video!
CD!
Důležitá data!
Mapa!
Odkaz na internetu!
Otázky a úkoly!
Pojmy!
Použitá literatura!

Pojmy!

Pracovní listy!
Referáty!
Studijní text!
Testy!
Tematický plán!
Zajímavé čtení!
Zápis si stáhni ve wordu!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Obrazové přílohy!
Rozpad sovětského bloku – 2. část
Pád komunistických režimů ve státech sovětského bloku

Polsko

Vlajka Polska Vlajka Polské lidové republiky; v současnosti vlajka Polské republiky

V Polsku se v roce 1989 uskutečnily volby, v nichž měli komunisté zaručeno 35 % míst v parlamentu. Přesto v nich zvítězila protikomunistická opozice a do čela vlády nastoupil katolický politik Tadeusz Mazowiecki.

Maďarsko

Vlajka Maďarska Vlajka Maďarské lidové republiky; v současnosti vlajka Maďarské republiky

V Maďarsku byl dosavadní vůdce János Kádár sesazen dokonce již o rok dříve a v říjnu 1989 byla vyhlášena nová Maďarská republika. Roku 1990 se konaly svobodné volby, v nichž zvítězilo Maďarské demokratické fórum. Rozhodnutí maďarské vlády pomoci uprchlíkům z NDR, kteří se zdržovali na velvyslanectví SRN v Budapešti, vedlo k vážnému sporu s východoněmeckým režimem Ericha Honeckera, který též prožíval těžkou vnitřní krizi.

Německá demokratická republika

Vlajka NDR 1959-1990 Vlajka Německé demokratické republiky 1959-1990

Nejvyššího představitele NDR Honeckera nezachránila ani Gorbačovova návštěva 7. října 1989 u příležitosti oslav vzniku NDR. Krize východoněmeckého režimu, která se nejprve projevila masovou emigrací do SRN, vyvrcholila 9. října 1989 v Lipsku. Zde vyšly do ulic statisíce nespokojených občanů. Plánovaný ozbrojený zásah proti demonstrantům se již neuskutečnil a E. Honecker byl zbaven všech svých funkcí. Nové vedení východoněmeckých komunistů se snažilo situaci zachránit otevřením hranic. Ani to však již nemohlo zastavit rozpad NDR. V listopadu 1989 padla berlínská zeď, symbol studené války, a sjednocení Německa se stalo aktuální politickou otázkou.

Československo

Vlajka České republiky Vlajka Československé socialistické republiky; v současnosti vlajka Česka

V listopadu 1989 se zhroutila i moc totalitního režimu v Československu. Po brutálním zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989 a následných masových demonstracích nezbylo vedení KSČ nic jiného než předat moc do rukou opozice.

Bulharsko

Vlajka BLR 1971-1990 Vlajka Bulharské lidové republiky 1971-1990

Poměrně klidně proběhlo skoncování s totalitním režimem také v Bulharsku. Generální tajemník bulharské komunistické strany Todor Živkov byl v listopadu 1989 odvolán. Proti pouhému reformování komunistického režimu se postavil opoziční Svaz demokratických sil vedený Zelju Zelevem, který se stal v srpnu 1990 novým bulharským prezidentem.

Rumunsko

Vlajka RSR 1947-1989 Vlajka Rumunské socialistické republiky 1947-1989

V Rumunsku se místní diktátor Nicolae Ceaucescu snažil udržet u moci za každou cenu, a o Vánocích 1989 proto vypukla v zemi několikadenní občanská válka. V jejím průběhu se však armáda přiklonila na stranu demonstrantů požadujících reformy, přesto především Ceaucescova tajná policie zapříčinila mnoho ztrát na lidských životech. Ceaucescu byl spolu se svou ženou při pokusu o útěk zatčen, postaven před soud a tajně popraven. Moc převzala Fronta národní spásy, která však stála před obtížným úkolem. Na rozdíl od většiny ostatních států sovětského bloku v Rumunsku takřka neexistovaly opoziční či občanské struktury, které by mohly stávající představitele režimu nahradit. Proto si zde udrželi velký vliv bývalí komunisté a představitelé stranického a státního aparátu.

Konec Varšavské smlouvy

Varšavská smlouva Varšavská smlouva 1955-1991

Faktický rozpad sovětského bloku byl právně dotvrzen dne 1. července 1991, kdy představitelé Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska a SSSR podepsali v Praze protokol o ukončení Varšavské smlouvy.

Albánie

Vlajka ASR 1946-1992 Vlajka Albánské socialistické republiky 1946-1992

Albánie byla poslední evropskou zemí, v níž vládla komunistická diktatura. Ta se však ze sovětského bloku vymanila již na počátku 60. let. Květnová generální stávka roku 1991 přinutila komunisty i v této zemi, aby se vzdali moci. V březnu 1992 zvítězil v prezidentských volbách kandidát demokratické opozice Sali Berisha.

Jugoslávie

Vlajka Jugoslávie 1946-1992 Vlajka Jugoslávské socialistické federativní republiky 1946-1992

Na počátku 90. let došlo i k rozpadu Jugoslávie, která sice do sovětského mocenského bloku nepatřila, ale vládl v ní komunistický režim. Jugoslávii zachvátily prudké národnostní rozpory, které byly po léta vládou zakrývané. K nim se přidala i politická a ekonomická krize. V červnu 1991 se osamostatnilo Slovinsko a Chorvatsko a v březnu 1992 se odtrhla Bosna a Hercegovina. Z původní Jugoslávie tak zůstala jen federace Srbska a Černé Hory. V nových státních útvarech s výjimkou Slovinska zůstaly početné menšiny srbského, chorvatského a muslimského obyvatelstva. Nerespektování národních, občanských a lidských práv uvrhlo území bývalé Jugoslávie do dlouhotrvajících a velmi krutých ozbrojených konfliktů, při nichž zahynulo i mnoho civilního obyvatelstva. Představy o vytvoření "velkého Srbska" či "velkého Chorvatska", které vyhlašovali vůdci Slobodan Miloševič a Franjo Tudjman, se dostaly do rozporu s požadavkem samostatnosti muslimské Bosny a Hercegoviny. Komplikovaná situace nastala v převážně albánském Kosovu, ale i v Makedonii. Během konfliktů v bývalé Jugoslávii docházelo k závažným válečným zločinům, zejména při srbských či chorvatských pokusech "etnicky vyčistit" rozlehlá území. I když nejhorší projevy těchto bojů zastavilo vojenskou silou mezinárodní společenství, bude obnova mnohonárodního a multikulturního soužití na Balkáně velmi složitá.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
30. listopadu 1938 byl JUDr. Emil Hácha zvolen novým československým prezidentem

Virtuální galerie
Více zde.
Manet Edouard: Nana, 1877 (Hamburk, Kunsthalle)

Architektura
Více zde.
Orientální (maurský sloh) – Synagoga v Čáslavi

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
4. duben 1949 - Den, kdy bylo založeno NATO

Historie olympiád
Více zde.
Mnichov 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Moderní gymnastika, 1998 - Dívka, která dosáhla dokonalosti


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!