Zajímavé čtení! |
Rozpad sovětského bloku – 2. část |
Pád komunistických režimů ve státech sovětského bloku |
Polsko
Vlajka Polské lidové republiky; v současnosti vlajka Polské republiky
V Polsku se v roce 1989 uskutečnily volby, v nichž měli komunisté zaručeno 35 % míst v parlamentu. Přesto v nich zvítězila protikomunistická opozice a do čela vlády nastoupil katolický politik Tadeusz Mazowiecki.
Maďarsko
Vlajka Maďarské lidové republiky; v současnosti vlajka Maďarské republiky
V Maďarsku byl dosavadní vůdce János Kádár sesazen dokonce již o rok dříve a v říjnu 1989 byla vyhlášena nová Maďarská republika. Roku 1990 se konaly svobodné volby, v nichž zvítězilo Maďarské demokratické fórum. Rozhodnutí maďarské vlády pomoci uprchlíkům z NDR, kteří se zdržovali na velvyslanectví SRN v Budapešti, vedlo k vážnému sporu s východoněmeckým režimem Ericha Honeckera, který též prožíval těžkou vnitřní krizi.
Německá demokratická republika
Vlajka Německé demokratické republiky 1959-1990
Nejvyššího představitele NDR Honeckera nezachránila ani Gorbačovova návštěva 7. října 1989 u příležitosti oslav vzniku NDR. Krize východoněmeckého režimu, která se nejprve projevila masovou emigrací do SRN, vyvrcholila 9. října 1989 v Lipsku. Zde vyšly do ulic statisíce nespokojených občanů. Plánovaný ozbrojený zásah proti demonstrantům se již neuskutečnil a E. Honecker byl zbaven všech svých funkcí. Nové vedení východoněmeckých komunistů se snažilo situaci zachránit otevřením hranic. Ani to však již nemohlo zastavit rozpad NDR. V listopadu 1989 padla berlínská zeď, symbol studené války, a sjednocení Německa se stalo aktuální politickou otázkou.
Československo
Vlajka Československé socialistické republiky; v současnosti vlajka Česka
V listopadu 1989 se zhroutila i moc totalitního režimu v Československu. Po brutálním zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989 a následných masových demonstracích nezbylo vedení KSČ nic jiného než předat moc do rukou opozice.
Bulharsko
Vlajka Bulharské lidové republiky 1971-1990
Poměrně klidně proběhlo skoncování s totalitním režimem také v Bulharsku. Generální tajemník bulharské komunistické strany Todor Živkov byl v listopadu 1989 odvolán. Proti pouhému reformování komunistického režimu se postavil opoziční Svaz demokratických sil vedený Zelju Zelevem, který se stal v srpnu 1990 novým bulharským prezidentem.
Rumunsko
Vlajka Rumunské socialistické republiky 1947-1989
V Rumunsku se místní diktátor Nicolae Ceaucescu snažil udržet u moci za každou cenu, a o Vánocích 1989 proto vypukla v zemi několikadenní občanská válka. V jejím průběhu se však armáda přiklonila na stranu demonstrantů požadujících reformy, přesto především Ceaucescova tajná policie zapříčinila mnoho ztrát na lidských životech. Ceaucescu byl spolu se svou ženou při pokusu o útěk zatčen, postaven před soud a tajně popraven. Moc převzala Fronta národní spásy, která však stála před obtížným úkolem. Na rozdíl od většiny ostatních států sovětského bloku v Rumunsku takřka neexistovaly opoziční či občanské struktury, které by mohly stávající představitele režimu nahradit. Proto si zde udrželi velký vliv bývalí komunisté a představitelé stranického a státního aparátu.
Konec Varšavské smlouvy
Varšavská smlouva 1955-1991
Faktický rozpad sovětského bloku byl právně dotvrzen dne 1. července 1991, kdy představitelé Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska a SSSR podepsali v Praze protokol o ukončení Varšavské smlouvy.
Albánie
Vlajka Albánské socialistické republiky 1946-1992
Albánie byla poslední evropskou zemí, v níž vládla komunistická diktatura. Ta se však ze sovětského bloku vymanila již na počátku 60. let. Květnová generální stávka roku 1991 přinutila komunisty i v této zemi, aby se vzdali moci. V březnu 1992 zvítězil v prezidentských volbách kandidát demokratické opozice Sali Berisha.
Jugoslávie
Vlajka Jugoslávské socialistické federativní republiky 1946-1992
Na počátku 90. let došlo i k rozpadu Jugoslávie, která sice do sovětského mocenského bloku nepatřila, ale vládl v ní komunistický režim. Jugoslávii zachvátily prudké národnostní rozpory, které byly po léta vládou zakrývané. K nim se přidala i politická a ekonomická krize. V červnu 1991 se osamostatnilo Slovinsko a Chorvatsko a v březnu 1992 se odtrhla Bosna a Hercegovina. Z původní Jugoslávie tak zůstala jen federace Srbska a Černé Hory. V nových státních útvarech s výjimkou Slovinska zůstaly početné menšiny srbského, chorvatského a muslimského obyvatelstva. Nerespektování národních, občanských a lidských práv uvrhlo území bývalé Jugoslávie do dlouhotrvajících a velmi krutých ozbrojených konfliktů, při nichž zahynulo i mnoho civilního obyvatelstva. Představy o vytvoření "velkého Srbska" či "velkého Chorvatska", které vyhlašovali vůdci Slobodan Miloševič a Franjo Tudjman, se dostaly do rozporu s požadavkem samostatnosti muslimské Bosny a Hercegoviny. Komplikovaná situace nastala v převážně albánském Kosovu, ale i v Makedonii. Během konfliktů v bývalé Jugoslávii docházelo k závažným válečným zločinům, zejména při srbských či chorvatských pokusech "etnicky vyčistit" rozlehlá území. I když nejhorší projevy těchto bojů zastavilo vojenskou silou mezinárodní společenství, bude obnova mnohonárodního a multikulturního soužití na Balkáně velmi složitá.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|