Cézanne Paul, 1839-1906, francouzský malíř. Přední osobnost moderního malířství; nově vyjádřil objem a prostor. Pro další vývoj byla významná zejména jeho myšlenka o redukci všech přírodních tvarů na základě geometrické formy a úvahy o obrazové ploše jako samostatném organismu vytvářejícím autonomní svět obrazu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Cézanne Paul: Malířův otec, 1866, 199 x 119 cm.
Jednou z nejdůležitějších prací Cézannových raných let je otcův portrét.
Malířův otec patří k jeho "bleskovým" obrazům, jež ve velkém tempu maloval v letech 1865
a 1866. Jak realistický obsah, tak konkrétní forma obrazu napovídají, že Cézanne obdivoval Gustava Courbeta. Před námi sedí rozsochatý, neústupný obchodník, pravý muž - od černého
baretu na hlavě až po masivní boty ­ na nohou pravé ztělesnění úsečnosti. Nekompromisní
vertikály velkého křesla souzní jak s dveřmi, tak s Cézannovým zátiším na zdi; vše je
namalováno tak, aby nám obraz podal čirou výpověď o dětství. V silných rukách se chvějí
noviny, byť Cézanne nahradil otcovo oblíbené konzervativní čtení liberálním L'Evénement,
jenž zveřejňoval články o jeho příteli z dětství Émilu Zolovi. Otec sedí v lenošce nezvykle zpříma
a noviny přímo hltá. A přece je tento zdánlivě přísný portrét zvláštním způsobem něžný.
Jako by Cézanne spatřoval ve svém otci něco nenaplněného: jednak nezaplnil celé křeslo,
i když je urostlý - a pak, nevidí zátiší na zdi za ním, o němž víme, že je synovým dílem.
Nevidíme mu do očí, vnímáme jen ironická ústa a masivní tělo, zčásti ukryté za novinami.

Postimpresionismus, širší proud moderního umění konce 19. a počátku 20. století po impresionismu do nástupu kubismu. Zahrnuje projevy destruující tradiční obraz prvky konstruktivistickými (P. Cézanne), expresivními (V. van Gogh), primitivistickými a symbolistickými (P. Gauguin).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák